Zní to tak neskutečně, že tomu spousta vědců pořád nevěří. Nikoho to ostatně donedávna ani nenapadlo, dokud početný tým britských archeologů nenarazil ve welšském Preseli na pozůstatky kamenného kruhu, jehož půdorys odpovídá megalitické památce Stonehenge u Salisbury. Oba kruhy mají shodně průměr 110 metrů a jsou nasměrovány na východ slunce v den letní rovnodennosti. Několik kamenných kvádrů ve Stonehenge by podle vědců přesně zapadlo do jam po odstraněných kamenech ve Walesu.
Velký přesun
Odborníci už dříve zjistili, že byl Stonehenge postaven převážně z kamenů pocházejících z welšského lomu, a už to samo o sobě vyvolalo velké spekulace a podivení nad tím, jak mohli lidé v době bronzové přepravit takové kolosy na tak velkou vzdálenost. Nová studie ale naznačuje, že Stonenge byl původně vztyčen nedaleko lomu, ze kterého byly kameny získány. Bylo by to ostatně i logické. Kámen na stavby se z jasného logistického důvodu odjakživa těžil v nejbližších skalách.
V blízkosti lomu a zbytků kruhu se našly stopy po lidském osídlení z doby okolo roku 3 400 př. n. l. Jsou mezi nimi například ohniště, kde si lidé opékali lískové oříšky. Po zhruba 500 letech se ale z neznámého důvodu rozhodli vyhledat nový domov a nalezli ho na pláni v dnešním hrabství Wiltshire. Opracované megality si vzali s sebou, aby je opět vztyčili v novém sídlišti.
Nic nemožného, tvrdí profesor
Jakkoli je takový scénář neuvěřitelný, vedoucí studie Parker Pearson ho považuje za možný. Tzv. modré kameny pocházející z lomu ve Walesu podle něj patří k nejmenším, ze kterých se Stonehenge skládá. Ty největší a nejtěžší byly vytěženy v Marlborough vzdáleném od Salisbury pouhých 20 km a dosahují hmotnosti až 35 tun. Naproti tomu megality welšské váží "pouze" něco mezi 2 a 5 tunami.
Detail modrých kamenů si můžete prohlédnout ve videu:
Stále nejde o žádná peříčka, nicméně Pearson věří, že se welšský monument dal snadno rozbrat dřevěnými palicemi a jednotlivé kameny mohly být položeny na saně, které pak dělníci odtáhli na nové stanoviště.
Pořád je však záhadou, proč k přesunu vůbec došlo a z jakého důvodu byly kameny pro tehdejší obyvatele Británie tak důležité, že se namáhali s jejich stěhováním. Na druhou otázku nabízí odpověď profesor Tim Darvill z Bournemouthské univerzity. Modré kameny z Walesu podle něj byly považovány za léčivé; v jejich magickou moc prý věří lidé v Preseli dodnes a do místních skal si chodí léčit kašel i srdeční potíže. "Stonehenge mohl sloužit jako chrám i léčebné středisko," míní Darvill. Přestěhoval se snad kamenný kruh k Salisbury, protože šlo o hustěji obydlenou oblast s větší poptávkou? Když nemohl Mohamed k hoře, přišla hora k němu? Archeologové zřejmě budou ještě dlouho krčit rameny.
Zdroje: https://www.usatoday.com/, https://www.thevintagenews.com/, https://www.novinky.cz/