Paleontolog s nadšením zkoumal zbytky vápenatých schránek dírkonošců, když ho něco zaujalo. S pozvednutým obočím zamířil k popraskané hornině. Klekl si a překvapením otevřel pusu. Před sebou viděl zkamenělé stopy. Rozeznal mohutný palec, další čtyři prsty a širokou patu.
Rychle se vrátil na pláž pro fotoaparát, aby pořídil několik snímků. Poslal je co nejrychleji kolegům z Polska, Švédska, Řecka, USA a Spojeného království. Tým expertů se shodl na tom, že otisky musel vytvořit zatím neznámý předek Homo sapiens. Podobná analýza v roce 2017 následně potvrdila, že jsou staré 5,7 milionů let.
Stopy na Krétě a evoluce
Toto datování ale nedávalo smysl. Nezapadalo do bežného obrazu o evoluci člověka, který se vyvinul v Africe a postupně se rozšířil po světě. Proto se vědci rozhodli, že stopy znovu otestují.
„Otisky vznikly během miocénu, v době, kdy celé Středozemní moře vyschlo. Nečekané drama změnilo druhové složení drobných živočichů, jejichž fosilizované vápenaté schránky se dochovaly dodnes," vysvětluje odborník na paleografii na univerzitě v Tübingenu Uwe Kirscher. „Díky tomu jsme došli k dalšímu šokujícímu závěru. Krétské stopy jsou ještě o 300 000 let starší, než jsme si původně mysleli." To z nich činí nejstarší přímý důkaz lidem podobné nohy.
Kdo do sedimentární horniny na pobřeží Středozemního moře šlápl, je ale stále záhadou. Před šesti miliony lety byla Kréta spojena s řeckou pevninou. Stopy tak mohl zanechat Graecopithecus freybergineboli „El Greco“, který žil v jihovýchodní Evropě během pozdního miocénu asi před 7,2 miliony lety. O tom, jak vyhynulý druh hominida vypadal se ale stále vedou debaty. Byl identifikován pouze na základě jediné kosti čelisti a pár kousků zubů.
Z Afriky do Evropy a zpět
„Všechny naše studie mezikontinentální migrace naznačují, že původní teorie o přesouvání lidí nejsou zcela přesné," přiznává paleontolog z Griffith University Julien Louys. „Stopy neukazují na to, že jejich majitelé se vyvinuli v Evropě a poté se přestěhovali do Afriky nebo naopak. Ukazují jen na to, že tady byli."
Nález však naznačuje, že pohyb po dvou končetinách byl využíván již přibližně o dva miliony let dříve, než se tradovalo. Bezpečně byla bipedie vyvinuta u rodu Australopithecus, žijícího v pliocénu a pleistocénu asi před 4,2 až 2 miliony lety. Směrem k modernímu člověku se dále vylepšovala.
Zdroj: