Vědci našli stopy nového lidského druhu. Zcela přepisují platné dějiny člověka​

Lenka Samuely | 26. 10. 2022

Psal se rok 2002. Paleontolog Gerhard Gierlinski z polské Varšavy se slunil na pláži nedaleko krétského městečka Trachilos a poslouchal šumení vln. „Půjdu se na chvilku projít," obrátil se na svou přítelkyni. „Ty skály vzadu vypadají staře," usmál se a vyrazil. Netušil, že zanedlouho učiní objev, který přepisuje dějiny evoluce.

Paleontolog s nadšením zkoumal zbytky vápenatých schránek dírkonošců, když ho něco zaujalo. S pozvednutým obočím zamířil k popraskané hornině. Klekl si a překvapením otevřel pusu. Před sebou viděl zkamenělé stopy. Rozeznal mohutný palec, další čtyři prsty a širokou patu.

Opice se začínají opět vyvíjet jako lidé. Přišla nová vlna evoluce, míní vědci
Magazín

Opice se začínají opět vyvíjet jako lidé. Přišla nová vlna evoluce, míní vědci

Rychle se vrátil na pláž pro fotoaparát, aby pořídil několik snímků. Poslal je co nejrychleji kolegům z Polska, Švédska, Řecka, USA a Spojeného království. Tým expertů se shodl na tom, že otisky musel vytvořit zatím neznámý předek Homo sapiens. Podobná analýza v roce 2017 následně potvrdila, že jsou staré 5,7 milionů let.

Stopy na Krétě a evoluce

Toto datování ale nedávalo smysl. Nezapadalo do bežného obrazu o evoluci člověka, který se vyvinul v Africe a postupně se rozšířil po světě. Proto se vědci rozhodli, že stopy znovu otestují.

„Otisky vznikly během miocénu, v době, kdy celé Středozemní moře vyschlo. Nečekané drama změnilo druhové složení drobných živočichů, jejichž fosilizované vápenaté schránky se dochovaly dodnes," vysvětluje odborník na paleografii na univerzitě v Tübingenu Uwe Kirscher. „Díky tomu jsme došli k dalšímu šokujícímu závěru. Krétské stopy jsou ještě o 300 000 let starší, než jsme si původně mysleli." To z nich činí nejstarší přímý důkaz lidem podobné nohy.

Pokud lidé v příštích 10000 letech nevymřou, budou vypadat podivně, tvrdí vědci
Magazín

Pokud lidé v příštích 10000 letech nevymřou, budou vypadat podivně, tvrdí vědci

Kdo do sedimentární horniny na pobřeží Středozemního moře šlápl, je ale stále záhadou. Před šesti miliony lety byla Kréta spojena s řeckou pevninou. Stopy tak mohl zanechat Graecopithecus freybergineboli „El Greco“, který žil v jihovýchodní Evropě během pozdního miocénu asi před 7,2 miliony lety. O tom, jak vyhynulý druh hominida vypadal se ale stále vedou debaty. Byl identifikován pouze na základě jediné kosti čelisti a pár kousků zubů.

Z Afriky do Evropy a zpět

„Všechny naše studie mezikontinentální migrace naznačují, že původní teorie o přesouvání lidí nejsou zcela přesné," přiznává paleontolog z Griffith University Julien Louys. „Stopy neukazují na to, že jejich majitelé se vyvinuli v Evropě a poté se přestěhovali do Afriky nebo naopak. Ukazují jen na to, že tady byli."

Zdroj: Youtube

Nález však naznačuje, že pohyb po dvou končetinách byl využíván již přibližně o dva miliony let dříve, než se tradovalo. Bezpečně byla bipedie vyvinuta u rodu Australopithecus, žijícího v pliocénu a pleistocénu asi před 4,2 až 2 miliony lety. Směrem k modernímu člověku se dále vylepšovala.

Zdroj:

www.greekreporter.com, www.cs.wikipedia.org, www.novinky.cz

Tagy Afrika evoluce Evropa Kréta Polsko Řecko Středozemní moře Švédsko USA Varšava