Čím více pravěkých kostí vědci nacházejí, tím častěji přepisují své závěry o vývoji lidského druhu. Dnes už víme, že cesta k dosažení rysů moderního člověka nebyla přímočará a mnoho hominidů, které jsme dříve považovali za naše přímé předky, ve skutečnosti patřili k jiným druhům, jež planetu obývaly ve shodném období a později vyhynuly. Ukázkovým příkladem je homo erectus neboli člověk vzpřímený. Ten si už uměl vyrábět kamenné nástroje, rozdělávat oheň a charakterizovala ho vzpřímená chůze, podle níž byl i pojmenován. Přesto nešlo o našeho předchůdce. Podle nejnovějších výzkumů totiž homo erectus vyhynul teprve před 100 tisíci lety, možná i později. A člověk moudrý se na světě objevil už před 200 tisíci lety, takže se jeho linie s člověkem vpřímeným časově překrývala.
Ačkoli měl homo erectus před moderním člověkem téměř 2 miliony let náskok, nejspíš nebyl prvním druhem, který chodil po dvou. V tomto ohledu ho překonal už Australopithecus a před ním ještě starší Orrorin tugenensis. Tento hominid žil někdy v období před 6,1 – 5,7 miliony lety a ačkoli vypadal spíš jako lidoop a byl skvěle vybaven pro šplhání po stromech, stavba jeho kostí podle antropologů vypovídá o dvojnohé chůzi. Jeho domovem byla Afrika, konkrétně oblast dnešní Keni.
Záhadná stopa z Kréty
Tak dávno? A v Řecku?
V roce 2002 bylo na řeckém ostrově Kréta poblíž vesnice Trachilos objeveno padesát zkamenělých stop, jež vědce naprosto zmátly. Jejich struktura odpovídala hominidovi, který se pohyboval po dvou končetinách. To by samo o sobě ještě nebylo tak podivné. Jenže stáří stop se odhadlo na 5,7 milionů let, což už do zaběhaných škatulek nezapadalo.
Primáti se sice na evropském kontinentu objevili už před 17 miliony lety, šlo však o živočichy, ze kterých se měli teprve předchůdci člověka vydělit, stejně jako třeba šimpanzi. K vydělení těchto větví prý došlo někdy před 5 až 6 miliony lety - a samozřejmě v Africe.
Na druhé straně se nemusí dumat nad tím, jak se záhadný tvor na Krétu dostal - ostrov byl v tomto období spojen s pevninou, takže se na něj dalo dojít suchou nohou. Drtivá většina savců by sem však dokráčela po čtyřech...
Upřesněná datace šokovala
Analýza stop se táhla dlouhé roky, a tak teprve relativně nedávno vědci přišli se závěry, které ke všeobecnému šoku upřesnily stáří otisků na 6,05 milionu let. "Stopy mají tvar a formu velmi podobnou lidským chodidlům, včetně pěti prstů bez drápů," popisuje studie, kterou vypracoval geograf Matthew Bennet z univerzity v Bournemouthu a evoluční biolog Per Ahlberg z univerzity v Uppsale. Opičí chodidlo podle nich vypadá zcela odlišně a s otisky z Kréty se neshoduje.
Více informací včetně fotografií stop nabízí video:
Studie si ovšem našla své kritiky. "Některé stopy skutečně vypadají na dvounohé zvíře, ale jiné jsou nejednoznačné a liší se velikostí. Další vůbec ani nevypadají jako stopy. Podle mého názoru je nález stále otevřen dalším interpretacím," prohlásil australský paleontolog Julien Louys, který ale otisky osobně nestudoval.
Tvora, který je na Krétě zanechal, se v každém případě dosud nepodařilo identifikovat. Ať to byl hominid či nikoli, nikdo už dnes nepochybuje o tom, že vývoj člověka byl hodně zamotaný a učebnice by se o něm měly psát raději obyčejnou tužkou, aby se daly snadno gumovat a přepisovat.
Zdroje: https://www.nature.com/, https://www.smithsonianmag.com/, https://theconversation.com/
