Intimita ve středověku: Za mnoho věcí bychom se dnes propadli studem

Soukromí v dnešním slova smyslu středověk neznal.

Soukromí v dnešním slova smyslu středověk neznal.

Foto: Profimedia.CZ

Když se v průběhu 20. století rozmohla móda bikin a nuda pláží, veškerá prudérnost se zdála být přežitkem středověku. Bylo to přeci křesťanství, co po pádu Římské říše ustanovilo přísný kodex oblékání a zahalování těla od hlavy k patě. Teprve při bližším studiu historie zjistíme, že tato zažitá představa není zcela přesná. Pocity studu v našich předcích zakořenily mnohem později.

Křesťanská propaganda se v raném středověku musela vypořádat s mnoha nežádoucími pohanskými zvyky: polygamií, volnou láskou, vzýváním množství bohů spojených s přírodními živly. Vysvětlit pohanům, proč si mají vybrat za manželku jen jedinou dívku a zůstat jí věrní do konce života, už samo o sobě zabralo hodně času a energie. Nic z toho navíc nešlo změnit ze dne na den - proces to byl pozvolný a postupný.

Zakrývání těla se nedostalo na seznam nejdůležitějších opatření hned z několika důvodů. Obnažené tělesné partie samy o sobě nebyly považovány za hříšné, nahlíželo se na ně spíše jako na symbol rajské nevinnosti. Nahá žena teoreticky nemusela vzbudit v mužích žádný chtíč, pokud dotyční byli řádní křesťané a tělesné pudy poctivě potlačovali, jak jim víra kázala. A pak tu byly i další významné okolnosti: nedostatek oblečení a nedostatek soukromých prostor.

Poutníci se koupají v řece JordánPoutníci se koupají v řece JordánZdroj: Profimedia.CZ

Jiná doba, jiný mrav

Většina prostých lidí měla ve středověku jen jedny obyčejné šaty pro všední den a jedny lepší na neděli do kostela. A ačkoli se domníváme, že se tehdy na hygienu nijak nehledělo, opak je pravdou: oblečení se pravidelně pralo. Pokud jeho majitelé neměli žádné náhradní, museli čekat tak, jak je Pánbů stvořil, než uschne a budou ho moci znovu obléknout. Po tu dobu se samozřejmě neskrývali někde v křoví či v chlévě - čile pokračovali v práci nebo se hřáli na sluníčku. Nikdo se nad tím nepohoršoval, bylo to zcela normální.

Naprosto běžná byla nahota i mezi pocestnými a poutníky. Ve středověku se cestovalo s minimem osobních věcí, ať už ze strachu z lupičů nebo z prostého důvodu, že toho lidé dohromady moc neměli. V klášterních ubytovnách určených pro poutníky se muži i ženy večer zcela vysvlékli a přečkali noc pod sdílenými přikrývkami, aniž se někdo strachoval, že mezi nimi dojde k "pokušení". Stejně tak v hostincích si cizinci mohli sušit svršky u ohně, zatímco spořádaně večeřeli v rouše Adamově u stolu.

Jak ženy ve středověku řešily tělesný pach?

Jak chudé ženy ve středověku řešily tělesný pach: Levné prostředky byly smrtící

Soukromí věc neznámá

Nejspíš jste už někdy řešili nebo v budoucnu budete řešit, jak zařídit pokojík pro dítě, jaký pokoj vyhradíte pro návštěvu či kam přesunete partnera v případě, že bude příliš chrápat. Středověkému člověku byly takové organizační machinace zcela neznámé. Prosté rodiny spaly doslova "na jedné hromadě" okolo krbu a zde se také odehrávaly manželské intimnosti. Na soukromí v ložnicích si zpočátku dokonce příliš nepotrpěla ani šlechta.

Do ložnice se běžně uváděly návštěvy.Do ložnice se běžně uváděly návštěvy.Zdroj: Profimedia.CZ

"Pojem soukromí byl tehdy zcela jiný než v dnešní době. Postele bohatých mívaly baldachýny, často zdobené erby nebo biblickými výjevy. Nesloužily jen na spaní; často fungovaly jako místo k sezení pro zvláštní hosty, v ložnicích se scházelo mnoho lidí," vysvětluje irská historička Karen Dempsey.

Odkud se tedy vzala dnešní potřeba uzavřených místností, kam se ukryjeme o samotě před celým světem, a proč považujeme odhalené tělo za cosi nemravného? Podle odborníků je na vině reformace, která kritizovala prostopášné chování zákazníků ve veřejných lázních a přišla s novými nápady, jak zabránit hříšnému pokušení mezi nesezdanými jedinci. Zábrany v průběhu novověku narostly do takových rozměrů, že se lidé prakticky přestali mýt a dámy vstupovaly do koupele jen ve zvláštních košilích, aby nepohlédly na své vlastní obnažené tělo. To jsme už ale kdesi v 19. století. Středověk opravdu stud v moderním slova smyslu neznal.


Zdroje: https://research.reading.ac.uk/, https://www.ctidoma.cz/, https://www.scotsman.com/