více >>

Co jedli lidé ve středověku: Jídlo chudiny bychom dnes asi nepozřeli

6. březen 2020 četba na 3 minuty
Středověk nebyl o hladomoru, na šťavnaté maso dosáhla i nižší vrstva

Středověk nebyl o hladomoru, na šťavnaté maso dosáhla i nižší vrstva

Foto: profimedia

Zatímco chudáci živořili a dělili se o vysušený bochník chleba, šlechtě se pod nánosem masitého jídla a hektolitrů vína prohýbal stůl. Takhle vypadal středověk.   

Nejsme daleko od pravdy. Ta nejnižší vrstva si toho většinu roku do pusy moc nestrčila, obvykle se spoléhala na zmíněný chleba, zeleninu a ovoce. Vesničané s hospodářstvím se však mohli více rozšoupnout a kromě vegetariánské stravy ochutnat i šťavnaté maso.

Nejčastěji se jedlo hovězí, drůbeží a ryby. Sedláci lovili převážně štiky a kapry, občas, když nebylo zbytí, se ulovil slizký úhoř, kterého žena dokázala perfektně připravit. Na zvěřinu byli ovšem krátcí, ta patřila šlechtě a její pytláctví se rovnalo trestu smrti. Poddaní tak chytali veverky, zatoulané kočky a psy, došlo i malé obratlovce. Taková pečená žabí stehýnka se těšila velká oblibě.

Mléčné produkty nebyly pro každého

Nepostradatelnou součástí středověkého jídelníčku bylo mléko. Když kráva, koza, ovce nebo klisna dopřála, mohla se rodina těšit čerstvému nápoji, pomazánce na chleba i sýru. Jak to ale ve středověku chodilo, veškerá práce od podojení po zpracování připadala ženě a ta to neměla vůbec snadné: máslo na jeden krajíc se tlouklo i půl hodiny. Často se rodina uchýlila k jeho prodeji, protože ho považovala za tučné jídlo, které s oblibou skupovala šlechta.

Se sýrem si žena vyhrála – ochutila ho bylinkami, různým kořením, přidávala do něj ořechy. Prodávat ho bohatým ovšem neměla v plánu; sýrové pochoutky se ve středověku považovaly za sprosté jídlo. I když se čas od času objevily i na stolech bohatých.

Snídaně ve středověku náležela jen vyšší vrstvě a ranním ptáčatům. Hospodyně vstávaly už ve tři ráno, aby před prací na poli stihly rodině uvařit něco dobrého k jídlu, většinou hustou polévku nebo ovocnou kaši.

Pivo pily i děti

Čím se ve středověku zapíjelo jídlo? Klasicky vodou z potoka, ale hned za ní to bylo pivo. Nejoblíbenější nápoj lidu se vařil na mnoha místech, a o zlatavý mok tak nebyla nouze. Druhů existovala celá řada, to nejlepší pivo bylo husté, a proto ho někdy z misek „pili“ lžící. To s nižším obsahem alkoholu pily i děti.

Pivo si našlo cestu i na hostiny bohatých, tam však sekundovalo vínu. Trpký nápoj, slazený medem a ochucován kořením, tekl po litrech. Díky jeho blahodárným účinkům se v malé míře podával i batolatům. Víno pili i duchovní, ač s mírou; Bůh opíjení neschvaloval.

Hladomor a obžerství

Pokud člověk neměl na živobytí, musel se spolehnout na církev. Duchovní chudé krmili skromnými pokrmy, složenými z ovoce, různých kaší a polévek. Jedlo se jednou až dvakrát denně, aby zbylo na všechny – živořil každý třetí.

Zato šlechta se s pouhými dvěma ochuzenými jídly denně nikdy nesetkala. Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře a před spaním něco na zub. Tradičně se pořádaly hostiny, které trvaly od oběda do večerních hodin, na stole se na ně usmívalo hovězí, drůbeží, lahodná zvěřina, sladké a litry alkoholu. Ne nadarmo byla většina králů obézní.

Akční letáky