Různé variace jídel, stravovacích návyků, ale i nejrůznější způsoby vaření byly typické pro období středověku, které se datuje od 5. do 15. století.
Co a jak jedli Češi ve středověku?
V tomto období se strava a vaření měnily méně než v následujícím raném novověku. V době, která pomohla položit úspěšné základy moderní evropské kuchyně.
Nejdůležitější potraviny a základem každé domácnosti byly jednoznačně obiloviny. Rýže ani brambory bychom v této době nenašly. Chudí a méně movití jedince volili ječmen, oves nebo žito. Obilovinou bohatých a vládnoucích vrstev pak byla pšenice.
Ta byla konzumována především v podobě chleba, kaší a těstovin. Důležitou součástí tehdejšího stravování byly také fazole a lokální zelenina. Tyto dvě plodiny byly častým pokrmem nižších vrstev obyvatelstva.
V období středověku se rádo konzumovalo maso. To si však mohli dovolit jen lidé, kteří měli peníze. Šlechta konzumovala zvěřinu, tedy maso získané lovem.
Asi nejrozšířenějším masem té doby bylo vepřové, kuřecí a veškerá domácí drůbež. Hovězí maso se příliš nejedlo. Důvodem byl náročnější chov hovězího skotu, převážně kvůli vyšším investicím do půdy.
Konzumovaly se také ryby. Ty se objevovaly na stolech severského obyvatelstva. Mezi jejich "rybí" oblíbence patřili sleď a také treska, získané z místního rybolovu. Maso se nejen tepelně upravovalo, ale také sušilo. Odtud se pak dostávalo dál do vnitrozemí.
Cizinci z toho zůstávali v šoku
Ve středověku se lidé na jedné straně rádi přejídali, aby si dokázali hojnost. Na druhé straně pak byli vyznavači půstů, během kterých se jakékoliv konzumace potravin zřekli.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Půst byl však také církevním doporučením. Právě za hlad církev schovávala svůj záměr donutit lid méně jíst. To se hodilo převážně během hladomorů, které byly pro středověk časté a typické. Typické pro Čechy, atypické pro cizince. Ti z toho často zůstavali v šoku.
Vyznávala se také jakási zdrženlivost. I dvorní lékař Karla IV. byl toho názoru, že právě zdrženlivost v jídle a pití je lepší než všichni lékaři dohromady.
Právě on hlasitě kázal, že všechny hostiny, kde se lidé "cpou" hlava nehlava, zabíjí více lidí než případné války. Množství jídla mělo být jen tak veliké, aby příliš nezatížilo žaludek.
Věřilo se, že přejídání neškodí pouze fyzickému tělu, ale také duši. Vždyť obžérství patřilo i mezi sedm smrtelných hříchů.
Zdroje:
