Jak ve středověku řešili krátkozrakost? Rafinovaně a krátkozrakých si vážili

Jak ve středověku řešili krátkozrakost?

Jak ve středověku řešili krátkozrakost?

Foto: Profimedia.cz

Krátkozrakost neboli myopie je dnes považována za civilizační nemoc. Trpí ji třetina celého lidstva a jen v Česku píše tzv. nosem zhruba pětina lidí. Ve středověku však nebyla tak častá. A lidé ji ani nebrali jako oční vadu.

Počítače, mobily, knihy i sešity. I přesto, že lidským očím nesvědčí dlouhodobé zaostřování na blízkou vzdálenost, tyto předměty používáme denně. Staly se tak jedním z faktorů, proč nepoznáme sousedku mávájící na nás přes cestu nebo číslo přijíždějícího autobusu. Mnoho krátkozrakých má však k oční vadě genetické predispozice. Pokud oko vyroste příliš do délky, paprsky procházející rohovkou a čočkou se střetnou před sítnicí. Z tohoto místa se pak opět rozeběhnou, a tak se obrázek na zadní straně oční bulvy promítne rozmazaný.

I ve středověku se ženy líčily.

Jak se líčily ženy ve středověku: Velmi výrazně. Podívejte se na video

Podle vědců z muzea College of Optometrists jsou dalším viníkem nárůstu myopie také uzavřené prostory a umělé osvětlení. Do roku 2050 má být polovina světa krátkozraká. Brýle tak budou běžnou výbavou většiny z nás.

Středověk a krátkozrakost

Tento vynález se objevil až v druhé polovině 13. století. Za jejich autora je považován Alessandro de Spina z Florencie. Měly podobu čoček zasazených do obrouček. Až do první poloviny 18. století se brýle držely v ruce, připínaly na nos nebo se přivazovaly provázkem k hlavě. Nožičky, takové jaké známe dnes, se objevily až v roce 1752.

Dříve lidé běžně spali v polosedě. Ilustrační foto mnicha.

Mnozí lidé ve středověku spali vsedě. Neměli jinou možnost

Právě pomalý vývoj brýlí napovídá, že lidé se bez nich dokázali v běžném životě obejít. V Evropě byly výsadou učenců. Staly se tak symbolem důstojnosti a vzdělanosti. Někteří umělci je dokonce malovali Kristovi a svatým. I slavný Raffael Santi zobrazil papeže Lva X. na plátně z roku 1518 pojmenovaném „Papež Lev X. s kardinály Giuliem de Medici a Luigim de Rossi" s lupou v levé ruce.

Papež Lev X. s kardinály Giuliem de Medici a Luigim de Rossi s lupou v levé ruce.Papež Lev X. s kardinály Giuliem de Medici a Luigim de Rossi s lupou v levé ruce.Zdroj: Profimedia.cz

Neil Handley, kurátor muzea na College of Optometrists v Londýně, předpokládá, že myopie nebyla ve středověku handicap, ale naopak byla výhodou. „Krátkozrací byli ideálními tvůrci tzv. iluminovaných rukopisů. Byli tedy zaměstnávání kláštery, univerzitami nebo panovníky," vysvětluje.

Krátkozraká výhoda

Iluminované rukopisy se začaly objevovat již v antice. V českých zemích během christianizace. Svůj vrchol ale zažily v pozdním středověku. Tehdy byly tvořeny malované kodexy, bible, lekcionáře nebo pasionály. Obrázky měly často větší význam než samotný text a byly vysoce ceněny.

Zdroj: Youtube

Drobné tahy štětcem nedokázal vytvořit jen tak někdo. Krátkozraký člověk tak měl oproti běžně vidícímu nezanedbatelnou výhodu. „Existují také důkazy, že se krátkozrací párovali s nadějí, že jejich děti budou také špatně vidět a stanou se iluminátory rukopisů," směje se kurátor.

Zdroj:

www.plus.rozhlas.cz, www.livescience.com, www.blesk.cz, www.wikijii.com