Jak vypadal běžný den středověkého člověka v době moru: Takové peklo si neumíme představit

Natálie Borůvková | 5. 12. 2022

Žádný život není během epidemie jednoduchý. Víte ale, jak vypadal běžný den středověkého člověka v době moru? Takové peklo si neumíme představit!

Jak se zdá, mor dal všem, jež žili v jeho nejtěsnější blízkosti, pořádně zatopit. 

Jak vypadal běžný den středověkého člověka v době moru

Rozhodně se nedá říct, že by den středověkého člověka v době morové epidemie vypadal normálně. Byl jím silně narušen. Pokud se stalo, že mor zasáhl nějakou místní skupinku lidí, ihned obrátil jejich život doslova vzhůru nohama. 

Zasažen tak nebyl pouze člověk, ale došlo k citelnému narušení všeho, od jeho vztahů v rodině až po společenskou, politickou, ale také ekonomickou strukturu. Z měst se pak stávala města duchů. Došlo k vyprázdnění divadel a společenských míst. Přesto byla místa, kde se to "lidmi" jen hemžilo.

Prvním místem byly samy ulice. Ty byly zaplněné nosiči. Tedy těmi, jež odnášeli mrtvá těla těch, jež moru podlehli. Vozy nosičů byly slyšet na každém rohu a to jak ve dne, tak v noci. 

Druhým místem, které se stalo přelidněným, pak byly hřbitovy. Lidé nestačili odklízet mrtvé. 

Běžný den středověkého člověka v době morové nákazy byl všechno, jen ne normální. Mor kosil lidi jako kosa trávu. Nedíval se doprava ani doleva a svých obětí se neptal, zdali jsou připravené. Bral každého, kdo se mu připletl do cesty. 

Takové peklo si neumíme představit

Trvalo tři a půl století, než se epidemie dýmějového moru, která se datuje od roku 1348 do roku 1722, zastavila. Po celá tato léta však byli Evropané pravidelně napadáni tímto zlým protivníkem. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Lidé se před ním snažili chránit, utéct nebo s ním bojovat, málokdy však byli silnější než on. Takové peklo si však dnes umíme jen stěží představit. Doba moru byla dobou plnou hrdinství, zároveň ale byla i časem nelidského chování. Takového, jaké dnes zažívat nemusíme.

Lidé však přesto přežili a vstoupili do doby renesance, reformací, věděckých revolucí, až se dostali na samý břeh raného osvícentsví. 

Mor neboli černá smrt byly skutečnou hrozbou a lidé tehdejšího světa ji okusili na vlastní kůži. Spousta z nich pak zemřela přímo na ulici nebo v prostředí morových domů. 

Po roce 2030 se Země změní. Budou ji stíhat katastrofy a epidemie, tvrdí studie
Magazín

Po roce 2030 se Země změní. Budou ji stíhat katastrofy a epidemie, tvrdí studie

Přesto se lékaři mnohdy marně snažili léčit své pacienty, ačkoliv žádná účinná léčba vlastně nebyla. Lidé se často upínali k bohu, aby měli alespoň špetku naděje svůj osud zvrátit. 

V době morové epidemie vzrostla zločinnost. Venku už nebylo bezpečno. Posledním místem morové nákazy a zároveň místem průlomových výzkumů, které mor nakonec porazily, se stalo Marseille.

Zdroje:

afrinik.com

www.dkfindout.com

www.worldhistory.org

Tagy Černá smrt Marseille