Zdroj: Davide Trolli / Shutterstock.com
Tipnete, která část mužského těla byla ve středověku nejpřitažlivější? Je to překvapivé!
Pro každou dobu je typické mít svůj vlastní ideál krásy, a to jak u žen, tak u mužů. Výjimkou v tomto směru nebyl ani poněkud temný středověk. Tipnete, která část mužského těla byla ve středověku považována za nejpřitažlivější? Je to překvapivé!
www.chemistclick.co.uk, en.wikipedia.org, lammily.com
Ve středověku se přesně vědělo, jak by měl vypadat ideální muž. S fyzickou dokonalostí však tato představa měla jen málo společného.
Tipnete, která část mužského těla byla ve středověku považována za nejpřitažlivější?
Ve středověku existovala přesná představa, jak by měl vypadat ideální člověk. Muži to v tomto směru měli o něco jednodušší než ženy, dokonce byli hlavní předlohou malířských pláten a sochařského umění.
Důvodem byla omezení, která ve středověku určovala církev a náboženství, převážně křesťanství. Objevily se nové ideály, vycházející z myšlenek Blízkého východu a židovského dědictví. Ty se však zcela lišily od ideálů zavedených klasickými civilizacemi Řecka a Říma.
Starověcí Řekové a Římané oceňovali pouze tu nahotu, která nebyla vidět. Nahého člověka považovali za hříšníka a byli jednotní v tom, že nahotu je třeba skrývat. Jedinou výjimkou, jež byla přípustná, byl Kristus. Nahé tělo Krista mělo být připomínkou jeho utrpení. To se z části přeneslo i do středověku.
Ideálem mužské krásy byl ve středověku právě Kristus a jeho duchovní dokonalost. Nejdokonalejší "částí" mužského těla tedy nebylo tělo jako takové, nýbrž jeho duchovní podstata. O tom svědčí i fakt, že na mnoha obrazech malého Ježíše byl Kristus zobrazován jako dospělý muž. Ideální muž se ale často objevoval i ve spojitosti s vesmírem. Příkladem je středověká kresba mystičky Hildegardy z Bingenu, která zobrazuje člověka v naprosté harmonii s vesmírem. Cílem nebylo dokonalé vyobrazení mužské muskulatury, nýbrž dokonalá symbolika. Nejdůležitějším aspektem krásy byla lidská duše.
Je to překvapivé!
Tento fakt se změnil s příchodem renesance, kde měl ideál mužského těla podnítit oživení zájmu o lidské tělo, nežli krásu jako takovou. Lidské tělo bylo chápáno jako dokonalost sama o sobě.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Příkladem je i Vitruviánský muž Leonarda da Vinciho. Postava muže ve dvou polohách, jehož ruce a nohy se dotýkají obvodu kruhu a okrajů čtverce. Da Vinci ve svém díle zobrazil kromě jiného i dokonalost lidské anatomie. Sám umělec vycházel z matematických výpočtů, které bravurně zkombinoval s uměním.
Dalším příkladem ideálního muže z období středověku je i Michelangelův David. Socha muže v životní velikosti vyrobená z mramoru. David na jedné noze drží celou váhu svého těla, zatímco druhá část těla se pohybuje mírně vpřed.
Právě tato vyobrazení mají představovat mužskou dokonalost a zároveň moc spojenou s mužským pohlavím. A to i přesto, že tělo Davida dokonalé není. Jedná se především o jednotlivé proporce, kde hlava a paže jsou větší, než zbylé části jeho těla.
Renesance opět znamenala změnu v pojetí ideálu mužské krásy. Muži mohli být vyobrazováni s vypracovanými svaly, skutečným měřítkem krásy však byl muž představující bohatství a moc.
