Porod ve středověku: Zásadně vsedě a císařský řez znamenal jistou smrt ženy

22. květen 2020 četba na 3 minuty
Porody v minulosti byly pro ženy utrpením.

Porody v minulosti byly pro ženy utrpením.

Foto: Shutterstock

V temných dobách středověku nebylo porodnictví považováno za plnohodnotný obor a jen málokterý učenec mu chtěl zasvětit celý život. Nebyli lékaři ani odborné zkušenosti, ale prostor dostávaly porodní báby, případně si žena musela poradit sama.

Smrt místo nového života

Nastávající maminky mají k porodnicím i lékařům spoustu výhrad, stále častější jsou porody doma a podporuje se vznik porodních domů. Možná už si téměř nikdo ani neuvědomuje, v jak tristních podmínkách musely porodit dítě ženy ve středověku. Například císařský řez byl pro matku téměř jistá smrt, žena zemřela bolestí, vyčerpáním nebo na infekci pobřišnice. Do žen se řezalo bez anestezie. Používaly se jen bylinkové odvary, které měly oddálit horkost a rodičku omámit, aby pro ni nebyl řez do živého tak bolestivý. Nedostatečná hygiena mohla za častou horečku omladnic a následnou otravu krve. A ani dítě nemělo zdaleka vyhráno. 

Přirozený porod byl stejně rizikový. Znalosti o správném tlaku, dýchání nebo poloze byly téměř nulové. Co se povedlo jedné, zkoušelo se i na druhou. K pacientkám se nepřistupovalo individuálně a nad hlavou se jim mihotaly zavěšené amulety. Pohanský zvyk společně se zaříkáváním měl odehnat všechno zlé a ulevit od utrpení během porodu. Od bolesti nedokázali pomoci ani ranhojiči a lazebníci, které si mohly dovolit jen ženy z bohatších rodin, ale naštěstí u sebe mívali velké zásoby alkoholu a opia.

Otcové u porodu chyběli

Otcové u porodu být nesměli, byla to záležitost žen. Kolem rodičky byl menší hlouček. Zatímco porodní báby se staraly o vypuzení plodu z těla, matka a sestry měly za úkol ovívání a otírání potu. Rodilo se na speciálních židličkách a zásadně vsedě. Poloha na zádech získala na popularitě o několik století později.

Ve středověku měla průměrná žena osm dětí, výjimkou nebylo ani dvanáct. Úmrtnost kojenců dosahovala závratných 80 % a ženy byly po většinu svého života těhotné nebo kojily. Tělo nápor nezvládalo a každý další porod byl ohromným rizikem. Vše zhoršoval fakt, že ve středověku neznali nástřih hráze ani porodnické kleště. Jediný způsob, jak porod urychlit, byly bylinkové koupele. Na konci babky dítě očistily od krve a mázku, zabalily ho, položily do kolébky a přidaly talismany ze zvířecích kostí.

Když nastaly komplikace a život dítěte visel na vlásku, muselo se přistoupit k pokřtení. "Nekřtěňátko" představovalo pro rodinu skutečnou tragédii.

Jako ve středověku

Napříč Asií se dobrá zdravotní péče hledá v některých oblastech jen těžko. Porodnictví v Kambodži šlape na paty podmínkám ze středověku. Ženy, které rodí doma, mají pod postelí rozdělaný oheň, který hoří sedm dnů, aby se zahnali zlí duchové. Po celou dobu se o novorozené dítě starají příbuzní a žena jen leží a uzdravuje se. Na břicho se jí pokládají rozpálené uhlíky. Ostatní o ni pečují a krmí ji. Zakázané je i kojení. Místní věří, že kolostrum (první mateřské mléko) není pro dítě zdravé a první dny mu servírují jen rýžovou vodu. Většina zdravotnických zařízení na venkově nemá zavedenou vodu ani elektřinu a nástroje se sterilizují v obyčejném hrnci s vodou.

Akční letáky