Největší nesmysly o středověkých rytířích, které ukazují filmy. Kolika věříte?

Středověký rytíř.

Středověký rytíř.

Foto: Profimedia.CZ

Některé věci nám sice mohou připomínat středověk i dnes, ovšem ne vše, co si o středověku myslíme, byla kdysi skutečně pravda. Největší nesmysly o středověkých rytířích nám pak ukazují filmy. Kolika z nich věříte vy?

Pravdou je, že mnohé z toho, co popkultura o období středověku prezentuje, skutečně neodpovídá historii.

Největší nesmysly o středověkých rytířích

Život středověkého rytíře opravdu nebyl okouzlujícím a odvážným dobrodružstvím. Zbroj byla těžkopádná a každé zranění se mohlo stát osudným díky děsivě špatným lékařským znalostem. Šance dožít se padesátých narozenin byla v té době spíše snem, než skutečnou realitou. 

Být rytířem vás totiž snadno a rychle předurčovalo k poměrně rychlému a velmi bolestivému skonu. V té době byla velmi špatná lékařská péče a rytíř, sedící dlouhé hodiny i dny na koni, tak mohl trpět hemoroidy. Pokud byl navíc zraněn, čekala ho přinejmenším znepokojivě bolestivá operace.

Existuje jen málo archetypálnějších hrdinských obrazů než byl rytíř na koni. Rytíř oděný do nejkrásnější zbroje trávil celé dny jízdou na koni. Častým následekem byl vznik hemoroidů. 

Tíha rytířského brnění v kombinaci s mokrými a jinak nepříjemnými podmínkami pro jízdu na koni vytvářely ideální podmínky pro vznik tohoto onemocnění. Na představu rytíře jako prince na bílém koni tak můžete rovnou zapomenout. 

Kolika z nich věříte vy?

Dalším mýtem ohledně rytířů je fakt, že jejich zápasy připomínaly akrobatické vystoupení. Je celkem logické, že každý rytíř musel mít jistou dávku flexibility, ale ne tak docela. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Souboje byly velice vyčerpávající. Rytíři tak neměli čas, prostor ani přebytek energie na to, aby se během nich ještě věnovali akrobacii. Souboje byly prostředkem k urovnání osobních a právních sporů. Rozhodně to však nebylo divadelní představení. Jediná zdatnost, kterou se rytíř musel prokázat, bylo vyhrát a ubránit to, zač bojoval. 

Dalším problémem mělo být samo brnění. Údajně bylo tak těžké, že když si ho rytíř oblékl, nemohl se skoro hýbat. Ani toto trvzení však zcela neodpovídá realitě. 

Každý rytíř totiž musel bojovat. Pokud by brnění neumožňovalo ani vylézt na vlastního koně, dost těžko by umožňovalo cokoliv jiného. Rytíř by tak v boji nebyl nic platný. 

Za znásilnění ve středověku hrozily ty nejtěžší tresty.

Jak časté bylo znásilnění ve středověku? Seriály nám předkládají zkreslený obraz

Ačkoli zbroj skutečně něco vážila a někdy vyžadovala od těch, jež ji měli na sobě poměrně velký výdej energie, stále byla nositelná a ti, kteří ji měli na sobě byli navíc k jejímu užívání plně vycvičeni. 

Druh zbroje, kterou rytíři používali, se navíc v průběhu času měnila. Od relativně lehké řetízkové zbroje, která vážila něco kolem 13 kilogramů až po zbroj plátovou. Nejtěžší zbroje pak byly používány při turnajích.

Zdroje:

www.ranker.com

www.historyextra.com

www.ducksters.com