Od kolika let byla žena ve středověku považována za neatraktivní stařenu?

Z bab si často lidé dělali legraci

Z bab si často lidé dělali legraci

Foto: Profimedia.cz

Na ženu se ve středověku pohlíželo dvojím způsobem. Pro církev byla nádobou hříchu a příčinou zla, pro básníky zase nekonečnou inspirací. Pokud však byla mladá a krásná. „Staré baby" byly často terčem posměchu.

O tom, kdy je člověk starý, přemýšleli různí filozofové již od antiky. Jeden z nejvýznamnějších raně křesťanských filozofů a teologů Svatý Augustin a encyklopedický učenec Isidor Sevillský byli toho názoru, že období odpočinku přichází v sedmdesáti letech. Pozdější středověké lékařské příručky však tuto hranici posunuly o dvacet let. K úbytku sil docházelo již v padesáti.

Častým problémem však bylo, že středověcí lidé netušili, kolik jim je vlastně let. Slovo stáří nebo stařec se tak obecně používalo jako protipól k výrazu mládí a mladost. Obecný věk tak nehrál nijak zásadní roli. Důležité bylo, jak člověk vypadal. Šediny a propadlé tváře byly typickým znakem kmetů - nositelů paměti a moudrosti.

Postavení žen se během středověku měnilo.

Jak skutečně žily ženy ve středověku: K emancipaci jim pomohl mor

Středověk a stáří

Tato středověké úcta ke stáří vyplývala z Bible, především ze Starého zákona, kde se například píše, že: „Před šedinami povstaň a starci vzdej úctu.“ Autoritativní pozici lidí v letech posilovali také doboví kronikáři. Například Petr Žitavský o Janu Lucemburském napsal, že je „stařičký jinoch". O Karlovi IV. zase řekl, že měl v osmnácti letech „mrav stáří".

V období pozdního středověku se však karta obrátila. Tvář plná vrásek již moudrost nesymbolizovala. Německý meistersinger, básník a dramatik z 16. století Hans Sachs tvrdil, že od 49 let začíná být muž líný a nevrlý a od šedesáti je jeho život zbytečný. Ještě horší pohled na stáří a ženy měl Erasmus Rotterdamský.

Sv. Ludmila byla zobrazována jako mladiceSv. Ludmila byla zobrazována jako mladiceZdroj: Profimedia.cz

„Zábavnější podívaná se naskytne tomu, kdo si všimne starých ženských, které jsou tak sešlé, že vypadají, jako by se vrátily z hrobů. A přitom se stále chovají jak feny, vytrvale si malují líce, nehnou se od zrcadla, vystavují na odiv skleslé poprsí a kňouráním se snaží rozdmýchat haslou vášeň. To vše je lidem pro smích."

Středověká žena

Postava staré ženy se objevovala i ve středověkých humoristických textech. Vyjadřovala pomíjivost a časovost. „Stařena již ví, že vše, po čem jste toužili, je již marné," říká historik a spoluautor kolokvia s názvem Staré baby ve středověku Martin Šorm.

City rytíře k dámě měly být čistě platonické.

Co bylo ve středověku považováno za nevěru: Pravidla by se nám dnes nelíbila

Hlavním důvodem tohoto názoru byl fakt, že ženy po menopauze již nemohly plodit a rodit děti. Skončila tak jedna jejich životní role. Zároveň se však často pyšnily mocí. Vdovy mohly zdědit značnou část majetku a urozené dámy o sobě začít rozhodovat. Jakmile jim však zešedly vlasy a tvář protkaly vrásky, byly již považovány za staré.

Zdroj: Youtube

Zdroje: radiozurnal.rozhlas.czsouvislosti.czis.muni.czwww.respekt.cz