Ve středověku ale také panovala mnohá klišé, stejně jako o středověku se dodnes tradují určitě skutečnosti, jako například že se nosily pásy cudnosti, což ve skutečnosti nikdy nebylo prokázáno, že se lidé domnívali, že země je placatá, anebo to, že lidé umírali velmi mladí, či že všude byla špína, hladomor a nemoci. Zkusme se zamyslet nad tím, jestli to tak opravdu bylo?

"Ve středověku měli lidé jiné starosti. Protože jinak to bylo období stejné, jako každé jiné - se svými úskalími i radostmi. Jenže lidé se starali jen sami o sebe, obživu, domovy. Navíc panovalo přísné kastování - tři hlavní skupiny byli kněží a církev, pracující lidé a pak šlechta. Měli hodně práce a neměli tolik času ani znalostí na to přemýšlet o tom, jak by to mohlo být jinak. Takže ano, z tohoto pohledu byli lidé ve středověku šťastnější," tvrdí historik Jan Kopeček.

Názory historiků se ale samozřejmě různí.

Zdroj: Youtube

Předsudky

Když se zeptáte na středověk běžného člověka s obvyklým školním vzděláním, uslyšíte pravděpodobně odpověď: „Ne! Středověk nebyl dobrým místem - byl plný moru, válek, křížových výprav a útlaku!“ Jenže ono to tak úplně není, a už rozhodně ne všude - ve smyslu života ve městech a na venkově.

Ale právě kvůli tomuto předpokladu je způsob pohledu na středověk coby šťastnou dobu svým způsobem osvěžující. Myšlenka, že středověk byl jen „temný“ (ať už zcela nebo částečně), je myšlenka, která si po celá desetiletí zaslouží hodit do popelnice a prostě na ni zapomenout.

Srovnání

Podívejme se na problematiku pohledem dnešního člověka a z krátké rekapitulace zjistíme, že téměř každou špatnou věc, kterou najdeme ve středověku a připisujeme ji do toho období, můžeme najít i dnes, a po celou dobu.

I v údajně osvícených obdobích před a po středověku existovaly války, mor, chudoba, náboženské násilí, mučení, diskriminace, protovědecké pověry; všechny tyto věci jsou totiž rysy moderního světa a vyvíjející se civilizace.

Pokud přemýšlíme o dnešním světě, můžeme vidět, že jsou navíc stále s námi, často v mnohem horších formách, než jaké by byly možné ve středověku. Mechanizace a technologie nám poskytly hrůzy nad rámec všeho, co by si středověký člověk mohl představit: války, atomové zbraně, transatlantický obchod s otroky, holocaust, hrozba jaderného Armageddonu a mnoho dalších, včetně naprosté ztráty identity díky sociálním médiím.

Rovnováha

To neznamená, že středověk byl rájem. Ve středověku bylo mnoho způsobů, jak mohli lidé zemřít, a to prakticky kdykoli. Lidé totiž vymysleli spoustu způsobů, jak být k sobě navzájem krutí. Aleo každém období je potřeba přemýšlet v rovnováze, tedy nemyslet na středověk celkově jako na „temný věk“ nebo „dobré místo“. Středověk, stejně jako všechny doby - včetně té naší - byl složitější.

Zdroj: Youtube

Krátký pohled na jednotlivé středověké mýty

První mýtus je o pásu cudnosti, tedy koženém nebo kovovém pásu, který obepínal pánev a měl zabránit nevěře. První ojedinělý nákres něčeho podobného se objevuje až v rukopise z roku 1405, ale není podepřen žádným nálezem, a podle některých historiků se jedná jen o vtip rukopisce. Dodnes dochované exempláře byly vytvořeny až v 19. století jako prostředek proti masturbaci nebo znásilnění.

Podobnou historii mají třeba i mučicí nástroje zvané „železné panny“, tedy dřevěné nebo kovové skříně ve tvaru postavy, do které se zavřel provinilec, dlouhé kovové bodce se mu zaryly do těla a způsobily pomalou, bolestivou smrt. Jak tedy došlo k tomu, že je považujeme za běžnou součást středověkých mučíren? Jistý pan Johann Philipp Siebenkees, německý profesor teologie, filologie a historie, sestavil první pannu v roce 1793 a prohlásil, že byla v roce 1515 použita k potrestání padělatele mincí.

A jak to je s placatou zemí? Už každému námořníkovi muselo být jasné, že je země kulatá. Když vyhlížíte plachetnici, která připlouvá od obzoru, nejprve jde vidět její stěžeň – protože zbytek je ještě schován za obzorem. Ve skutečnosti i naprostá většina středověkých učenců věřila antickým myslitelům, kteří poprvé stanovili, že je země kulatá. Mýtus o tom, že středověcí kněží prohlašovali, že je země plochá, pochází až z 19. století, z pera protestantských kritiků katolické církve.

Asi nejrozšířenější pověrou o středověku je, že lidé umírali velice mladí, a kdo se dožil třicítky nebo čtyřicítky, mohl mluvit o štěstí. Zrnko pravdy je v tom, že průměrná délka života byla v evropském středověku opravdu okolo 30 let. Jenže tato nízká průměrná hodnota byla způsobena především velice častými dětskými úmrtími. Ale lidé, kteří překonali všechny dětské nemoci a dožili se 21 let, se mohli průměrně dožít 60 i 70 let.

Tak co, myslíte si, že středověk byl šťastný, nebo ne?

Zdroje:

re-actor.net, www.quora.com, plato.stanford.edu