Seznámíme vás s teorií, podle níž byl středověk lepší než moderní doba. Ač jsou některé důvody zvláštní, vypadají poměrně věrohodně. Například válka v té době byla pro obyčejné lidi něco jako zaměstnání. Pro urozené se podobala zábavě, kde nebylo cílem zemřít v bitvě. Války však nebyly masové, ale byla to lokální střetnutí dvou feudálů, kteří mezi sebou měli běžné neshody. Středověk byl totiž mnohem mírumilovnější, než jsme si mysleli.
Na video se podívejte zde:
Jaké byly klady středověku?
Obecně byl ve středověku svět ještě mnohem čistší než dnes. Životní prostředí nebylo poznamenané palivy a spalováním uhlí, výroba byla také čistí, neexistovaly plasty a i když se odpadky vyhazovaly na ulici, rychle hnily, protože se skládaly z organických složek.
Architektura byla důmyslnější a pestřejší. Každá stavba se stavěla podle individuálního projektu, hlavně paláce, katedrály a hrady.
I jídlo bylo zcela ekologické, ač výběr byl mnohem více strohý než dnes. I obyčejní rolníci poměrně často konzumovali ryby, luštěniny, obiloviny, zeleninu, ovoce, houby, lesní plody, med a další produkty, to vše čisté a bez jakýchkoli přísad.
Hranice byly otevřené, protože žádné neexistovaly. Svobodní lidé mohli bezpečně překročit hranice s jiným státem a putovat po světě.
Větší klid a pomalejší tempo
Ač je fakt, že rolníci trávili na polích spoustu času těžkou prací, vše se točilo kolem přirozených období setí a sklizně. Po sklizni a přípravě na zimu ale začalo dlouhé volno, které někdy mohlo trvat i půl roku. Navíc bylo mnoho církevních svátků, o kterých bylo zakázáno pracovat, takže se obecně pracovalo mnohem méně než dnes. Církev si uvědomovala, že musí udržet obyvatelstvo před vzpourou, a vynucovala tak časté povinné dovolené. Svatby, pohřby a narození dítěte mohly znamenat týden volna. Například v Anglii ve 14. století mohli rolníci odpracovat maximálně 150 dní v roce. Středověký rolník si kromě odpočinku během dlouhých svátků dopřával i sladký čas při jídle a v průběhu dne se často našel čas i na odpolední šlofík. Naši předkové možná nebyli bohatí, ale měli dostatek volného času.
Celý svět ovládala církev a různá náboženství. I když existovalo třídní a genderové rozvrstvení, obecně byl svět z hlediska rovnosti mnohem spravedlivější. Nikdo se nepozastavoval nad vírou, barvou pleti, národností a mnoho dalšími „moderními“ problémy.
Navíc v různých kulturách existoval zvyk vzájemné pomoci. Lidé pomáhali novomanželům – společně stavěli bydlení, neexistovaly účty za komunální služby a vše se pěstovalo ručně.
Lidé tedy obecně žili ve větším klidu, méně se báli a nebyli přepracovaní. Ekonomové zjistili, že příjem na hlavu ve středověku činil ve srovnání s hodnotami měn v roce 1990 mnohem více než v Ghaně, Kambodži a Tanzanii než dnes. Lidé žijící například ve středověké Anglii byli bohatší než současní obyvatelé nejchudších zemí světa, jak ukazuje tato studie.
"V pozdním středověku si Angličané mohli dovolit pestrou stravu zahrnující maso, mléčné výrobky a pivo, stejně jako méně zpracované obilné produkty, které tvořily většinu stravy "holého živobytí"," říká profesor Stephen Broadberry, vedoucí studie British Economic Growth 1270-1870 (Britský ekonomický růst 1270-1870), kterou vydalo univerzitní Centrum pro konkurenční výhody v globální ekonomice.
Vidíte, život ve středověku tedy zřejmě nebyl tak hrozný.
Zdroje: afrinik.com, www.reuters.com, www.theguardian.com
