Hrůzy středověkého vězení
Dnes víme, že vězení nemusí být nástrojem k nápravě toho, kdo se provinil. Středověk však v tomhle přemýšlel jinak. Tehdy se věřilo, že člověk, kterého potrestáte, se lepším skutečně stane.
A tak se trestalo a ti, jež byli ve středověku zodpovědní za pořádek, tak chtěli jediné. Potrestat všechny provinilce natolik, aby svůj prohřešek už nikdy nezopakovali.
Trestaly se tak naprosto všechny zločiny. Ať už se člověk provinil drobným přestupkem nebo někoho zabil, každého čekal jistý trest.
Středověké tresty měly v lidech vyvolat strach a být nápomocné k tomu, aby odradily všechny další potenciální adepty. Jedním z možných trestů pak byly také středověké věznice.
Nejhorší zacházení
Pokud se člověk provinil drobným předsudkem, jako trest mu povětšinou náleželo veřejné zostuzení, ponížení nebo pranýř či krátkodobý pobyt ve vězení.
Pro více informací se podívejte na toto video:
V případě závažnějších přestupků nebo dokonce těžkých zločinů šel odsouzený ihned do vězení a následně před soud, kde se rozhodlo o trestu. Pokud byl dotyčný odsouzený k dlouhému trestu, vyhlídky nebyly moc příznivé.
Středověká vězení byla ponurá a špatně udržovaná. Rychle se v nich šířily nemoci a hygiena za nic nestála. Vězni si sami platili za stravu a pobyt ve věznicích. Ti, co neměli dostatečné prostředky, tak často umírali hlady.
Platilo se i za propuštění z věznice. Ti, jež neměli peníze na zaplacení poplatku, tak i nadále zůstali ve vězení. Lidé byli ve středověkých věznicích týráni. Bohatí vězni si tak mohli platit za "lepší" zacházení.
Nejhůře na tom pak byly chudé mladé ženy. Jejich dozorci je často zneužívaly pro své vlastní potřeby. Jakmile se však žena dostala do vězení, byla podřízená vůli a přáním všech přítomných mužů. Chudé ženy byly využívané na těžkou práci, na kterou jim ani zdaleka nestačily síly. Žena vězenkyně byla navíc považovaná za odpad společnosti. Pohledné ženy navíc dozorci "pronajímali" těm, kdo byli ochotni zaplatit, většinou bohatým vězňům. Ony však za své služby nedostávali nic, vše připadlo dozorcům a věznitelům. Neměly žádná práva a nemohly se dovolat spravedlnosti.
Ačkoliv ve středověku existovaly osoby, které měly právo a s ním spojený pořádek na starost, policie jako taková nebyla. Většinou tak za nalezením zločince stály místní komunity lidí. Tresty pomáhal stanovit tzv. manský soud, který byl obdobou soudu s porotou, tvořenou místními lidmi. Porota měla obvykle 12 členů.
Zdroje: law.jrank.org, sites.nd.edu, www.historyhit.com
