Jak vypadal den středověkého člověka: Hlad, nemoci, nejhorší práci měly ženy

Ze středověkého ležení v Kvasinách.

Ze středověkého ležení v Kvasinách.

Foto: Deník/ Jana Kotalová

Hlad, nemoci, žádná dovolená a těžká práce až do úmoru. Tak si zhýčkaný člověk 21. století představuje život v době středověku, kdy neexistovala státní sociální podpora ani moderní zdravotní péče. Bylo to opravdu tak strašné a temné období?

Život v raném středověku byl opravdu prostý. Vesnice tvořily osady několika dřevěných domků, v nichž se na plochu 10-12 metrů čtverečních musela vejít dvanáctičlenná rodina. Malý prostor se ale v zimě rychle vytopil a můžeme si představit, že interiér beztak sloužil hlavně k přespání, zatímco ve dne se lidé pohybovali převážně venku.

Pokud vám nevadí pes v posteli, pak vás snad příliš nepohorší, že ve středověku bylo běžné nechat se za mrazivých nocí hřát ovcemi a jinými hospodářskými zvířaty. Možná trochu smrádek, ale teploučko.

Nahé lidské tělo ve středověku nikoho nepohoršovalo.

Byl středověk tak prudérní, jak si myslíme? Vůbec ne, nahota nikomu nevadila

Jako první, hned za rozbřesku, vstávala paní domu, aby rodině přichystala něco k snědku, typicky obilnou kaši, v lepším případě ochucenou medem či ovocem. Potom obstarala dobytek, sbírala úrodu a lesní bobule a dohlížela na nejmenší děti. Ty starší se už musely účastnit prací na poli. Škola nebyla potřeba, vzdělání zajistil sám život.

Na svačiny a obědy se moc nehrálo, hlavním jídlem dne byla večeře, při které se na stole objevilo hned několik chodů, včetně polévky a chleba. Matka musela počkat, až se celá rodina nají, poté uložila děti ke spánku a nakonec uléhala i ona sama.

Tento zaběhaný životní styl se uchoval i ve středověku vrcholném, ovšem s tím rozdílem, že společnost už byla strukturovanější a vesničané mohli odcházet za novým životem do vznikajících měst. Spolu s městy rostly jako houby po dešti i školy a řemeslné vesnice lákající mladé učně. Lidé už nebyli závislí jen na tom, co si vypěstovali na vlastním políčku; rozvíjely se trhy a s nimi i nové pracovní možnosti: třeba služba u bohatších sedláků či měšťanů.

Středověká strava byla pestrá - když si ji člověk mohl dovolit.

Co se jedlo ve středověku: Nepozřeli bychom ani jídlo bohatých, natož chudiny

Rostl také vliv církve, která se snažila nahradit pohanské tradice pokornou úctou k Ježíši Kristu. V kalendáři zavedla přes 50 svátečních dnů v roce, kdy se nesmělo pracovat a lidé se měli modlit k určitým světcům. Prostý lid však nebral náboženství zase tak vážně a volných dnů využíval k veselicím, při nichž se muži i ženy zpíjeli do němoty a na talířích se objevovaly masité pokrmy.

Co bychom našim předkům mohli závidět, byl kratší pracovní týden. Práce díky četným svátkům vycházela na čtyři až pět dní v týdnu a pracovní doba závisela na druhu řemesla i na ročním období. Pravda, nemohli si vybrat čtrnáctidenní dovolenou a odjet se opalovat někam k moři. Ale zato měli k dispozici téměř nedotčenou přírodu s lesem a čistými potoky hned za humny.

Akční letáky