Autorka historických románů z anglického prostředí Lindsay Townsend přiblížila typický všední den středověké vesničanky žijící okolo roku 1300, tedy ještě před velkým hladomorem a morovou epidemií. Život na venkově bychom v té době nenazvali jednoduchým, ale aspoň v něm vládla určitá stabilita.

Prostá žena vstávala hned za svítání, což v létě mohlo být už okolo čtvrté hodiny ranní. Oblékla se do vlněných šatů a připravila rodině snídani v podobě hrachové kaše. Pokud měla med, trochu ji osladila. Zatímco se její muž se staršími dětmi vydal pracovat na panské pole, ona sama zůstala doma s nejmladší dcerou, která jí pomohla s domácími pracemi.

Šaty skromné, ale čisté

Nejprve vypraly prádlo. Nebylo ho moc, každý člen rodiny měl jen dvoje šaty, ale přesto šlo o rituál poměrně zdlouhavý. S prádlem se muselo k potoku, kde se každý kus důkladně vyklepal, vymáchal a nechal uschnout na některém z okolních keřů. Matka s dcerou se poté vrátily domů nakrmit drůbež a postarat se o skromnou zahrádku plnou bylinek a zeleniny. Potom si daly přestávku, aby se napily podomácku vyrobeného piva.

Dejme tomu, že byl zrovna červenec. Šlo o hladový měsíc, kdy do žní ještě zbývalo několik týdnů a zásoba obilnin z minulého roku byla prakticky spotřebována. Matka tedy vzala jen hrstku zrní a nastavila ji starým hrachem a fazolemi. To vše dohromady semlela na ručním drtidle, zatímco dcera stála venku před dveřmi a hlídala, zda se v blízkosti neobjeví místní mlynář. Stěžoval by si vrchnosti, že mouku nemelou za poplatek u něj, a rodina by platila pokutu.

Z namleté směsi pak žena uplácala bochník a zatímco se pekl, připravila sýr. Když bylo vše hotovo, vydala se s čerstvým chlebem a sýrem za manželem a staršími dětmi na panskou louku, kde se sklízelo seno. Cestou nasbírala lesní jahody.

Zase polévka?

Rychtář rolníkům přinesl pivo a nějaký ten chleba navíc. Rodina spolu s ostatními vesničany v tichosti poobědvala. Na otázku dětí, co bude k večeři, matka s povzdychem odpověděla: "Zase polévka."

Odpoledne pak manžel ženě pošeptal, že rychtáři přislíbil den roboty navíc. Za odměnu dostane králíka z panské obory. Dá-li Bůh, k polévce tentokrát přibude i tučná pečeně.

S takovou vyhlídkou byla dřina na louce hned veselejší. To budou děti koukat! Žena si protáhla bolavá záda a na chvilku se zasnila. Brzy bude čas jít domů, připravit jídlo, poklidit a uložit děti ke spánku. Ona sama ulehne jako poslední.

Zdroje: http://unusualhistoricals.blogspot.com/, https://www.historyextra.com/