Středověká čistota rozhodně není tím, čím by nás tehdejší lidé zaujali. Nebo možná ano. Rozhodně bychom je cítili.
Jak vypadala hygiena na středověkých hradech
Zejména sedláci a lidé, kteří pracovali, pak neměli tu nejlepší pověst. Omlouvá je snad jen fakt, že tehdy nebyl dostatek tekoucí vody a způsoby, jak se dobře umýt, byly omezené. I tak se ale čekalo, že lidé budou základní hygienická opatření dodržovat.
Pravidelné mytí rukou, kdykoliv se jedlo nebo pracovalo, tak patřilo do každodenní rutiny. Důvod byl prostý. Ve středověku ne každý vlastnil příbor a tak se často jedlo rukama. Etiketa však v tomto byla neúprosná a umýt si ruce po jídle bylo žádané.
Ti, co měli lepší sociální postavení a tudíž i více prostředků na to, aby si hygienu a s ní spojenou čistotu zajistili, pak měli možnost nejrůznějších koupelí. Místa jako hrady či zámky, ale také některé kláštěry pak disponovaly také kvalitnějšími toaletami. Dobrá toaleta bylo místo s dobrým odtokem vody. Movití lidé často měli i tekoucí vodu.
Možnost být čistý tak ve středověku byla, ne každý ji však dodržoval.
Koupali se, ale ani to nepomohlo
Lidé, kteří žili na vesnicích, často využívali nejrůznější řeky a jezera. Sem tam se stalo, že měl někdo vlastní studnu. Tu pak využívali s oblibou také sousedé. Dá se však říct, že většina vesnic byla postavena právě v blízkosti vodních toků, aby lidé měli ke svému životu vše, co bylo třeba. Tedy i dostatek vody na umytí.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Pokud jde o hrady či zámky, ty vodu často čerpaly ze studní, které byly zděné a zapuštěné do vnitřních nádvoří. Některé ze studen byly přístupné jen z vnitřní strany pevností, to pro případ, že by byl hrad napaden.
Voda se čerpala také do cisteren, kam se sbírala dešťová voda. Za pomocí olověných, dřevěných nebo keramických trubek pak byla vedena do hradů a kláštěrů, většinou však do nižších pater, jako byla hradní kuchyně. Největší vzácností pak byla tekoucí voda.
Běžná hygiena se většinou zakládala na tom, že si člověk musel nabrat vodu do vědra a donést ji tam, kde se koupal. Byla to poměrně náročná činnost, která se odrážela na jedné podstatné věci. Přesto, že se středověcí lidé koupali, dost často pro nepravidelnost koupelí zapáchali a byli špinaví.
Důvodem byla také vysoká cena dřeva potřebného k ohřevu vody. Koupele tak byly luxus, který si ne každý mohl dovolit.
Zdroje:
