Nevolnost, bolesti hlavy a další potíže, pro středověké čarodějnice nebyly neřešitelným problémem. Dobře věděly, co mají dělat. Dokonce dřív, než svými výtvory inspirovaly moderní medicínu.
Vědci analyzovali lektvary a masti středověkých čarodějnic
Znáte to sami. Něco vás bolí nebo vám není dobře a první co uděláte je, že navštívíte lékárnu. Tam vám většinou podají něco, co pomůže. Něco, co středověké čarodějnice už dávno znaly. Jejich mocné lektvary a zázračné masti inspirovaly nejednoho moderního výrobce léčiv.
Dnes jsme však ještě o krok dále. Vědcům se podařil doslova nevídaný objev, když analyzovali lektvary a masti středověkých čarodějnic. Ty, jak se zdá, byly "mistryně" svého oboru.
Ačkoliv byl středověk poměrně krutým obdobím historie, byl i velice přínosnou fází pro moderní medicínu. Středověké čarodějnice dokázaly mnohé. Nebyly to jen osoby snášející kletby na své nepřátele. To je pouze malá část mnohdy zkresleného příběhu.
Středověké čarodějnice byly především skvělé léčitelky. Jejich lektvary a masti pomohly mnoha lidem od bolestí a zdravotních problémů. Čarodějnice zkrátka dobře věděla, co dělá.
I sám Shakespeare vyobrazil čarodějnictví ve svém Macbathovi naprosto ikonicky. Příběhy, ve kterých čarodějnice míchá kotle nejrůznějších lektvarů, tedy nejsou jen pouhou fikcí.
Došli k šokujícímu zjištění
Pestrosti se meze nekladly. Jedovaté ropuchy, zvířecí jazyky a prsty mrtvých lidí však nejsou to, co skutečné čarodějnice používaly. Za to chinin, který dal základ modernímu léku na malárii nebo efedrin, jež se stal zázrakem při léčbě astmatu, však tyto ženy znaly dávno předtím, než jsme je začali používat my.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Poměrně šokující zjištění, které se vědcům podařilo odhalit. A žádný z moderních lékařů to nechápe. Jak to, že tyto středověké ženy znaly léky, které jsou učinné i dnes? Možná, že jsme jen příliš dlouho brali jejich pokusy na lehkou váhu.
A tím to rozhodně nekončí. Středověké čarodějnice uměly pracovat i s psychikou. Zejména díky psychotropním sloučeninám z rostlin, které se používaly spolu s "létacími mastmi". Ty si středověké čarodějnice vyrobily pro sebe, aby unikly evropskému šílenství na jejich dopadení.
"... nádoba zpola naplněná jistou zelenou mastí ..., kterou se mazaly ... byla složena z bylin ... jako jsou bolehlav, noční listí, henbane a mandragora," uvedl Anres Laguna, španělský lékař v roce 1545.
Nejvíce šokujícím zjištění pak pro vědce bylo objevení hyoscinu. Alkaloidu, který čarodějnice používaly jako lokální anestetikum. Aplikace byla prováděna na kůži, a to buď v podpaží nebo na genitálie. Na místa s potními žlázami, která slouží jako aktivátory těchto látek. Díky tomu se nezatížil žaludek a ten, kdo tento lék použil, se lehce vyhnul případné otravě.
Jak se zdá, máme se od čarodějnic stále co učit.
Zdroje:
