Co našli vědci v mystických lektvarech, které vařily středověké čarodějnice? Koktejl zvláštních látek, které nejen omamovaly, léčily anebo škodily, podle toho, co kdo chtěl. Položily však i základy moderní medicíny.

Než středověké čarodějnice zavrhneme jako pouhý výplod folklóru a fantazie, uvědomme si, že je i slavný dramatik William Shakespeare zvěčnil ve své hře Macbeth. I každý Halloween se vracíme k představě čarodějnic, které míchají kotle plné ropuch, jazyků a prstů mrtvých lidí. Ale je tu jeden bod zlomu, co když tyto čarodějnice vařily léky, které položily základy těm našim, moderním?

Byliny se užívaly všude ve světě

Když se podíváme do historie, španělský lékař Andrés Laguna v roce 1545 rozpitval, jak bychom dnes řekli zanalyzoval, jednu takovou mast objevenou v domech podezřelých čarodějnic. Jeho objev? Lektvar byl složený z bylin, jako je bolehlav, netýkavka, jitrocel a mandragora. Zatímco některé z těchto bylin hraničily s toxicitou, jiné, jako například jablko trnité bohaté na hyoscin, používali původní obyvatelé Ameriky jako lokální anestetika.

Čarodějnické masti coby předchůdci dnešních léků

Hyoscin, jehož kořeny sahají do středověké Evropy a k čarodějnicím na košťatech, si našel cestu do moderní medicíny. Dnes se na bázi hyoscinu používá lék proti nevolnosti z pohybu a mořské nemoci, což dokazuje, že masti čarodějnic nebyly jen výplodem fantazie, ale možná předchůdcem léčivých elixírů.

Nebyl to však jen hyoscin, ale i tropanové alkaloidy ze svízele černého, košťáloviny a mandragory, které připravily cestu moderním lékům. Atropin, izolovaný v 19. století z nočního libečku, tlumí účinky nervového systému a v přísně kontrolovaných dávkách se stal nedílnou součástí chirurgických zákroků, využívá se v očním lékařství, kardiologii a anesteziologii. Dokonce funguje jako protijed na otravu nervovým plynem.

Na to, zda jsou starověké lektvary lepší než moderní léky, se ptá i toto veselé video:

Zdroj: Youtube

Pějme ódy na čarodějky

Čarodějnické nápoje nebyly pouhým „hokuspokusem“. Od vrbové kůry na záněty po česnek na hadí uštknutí – tyto starověké prostředky byly východiskem pro mnoho dnešních léků. Kořeny naší farmakologické zdatnosti tedy sahají až k tajemství středověkých lektvarů.

Trochu s nadsázkou můžeme říci, že čarodějnice, označované za zlovolné, byly možná neopěvovanými hrdinkami medicíny. Až si tedy příště vzpomenete na středověk, uvědomte si, že nešlo jen o krále a rytíře – byla to doba, kdy čarodějky a mágové vařili lektvary, jejichž význam překonal staletí a formoval léky, které známe dnes.

Zdroje: wellspringofhealth.com, witchcraftandwitches.com, www.seeker.com, en.wikipedia.org