Kdo byly středověké nevěsty s protáhlými lebkami. Jejich DNA je pro vědce záhada

Prehistorická dlouhá lebka dává prostor i pro mimozemské civilizace.

Prehistorická dlouhá lebka dává prostor i pro mimozemské civilizace.

Foto: GAS-photo / Shutterstock.com

Dlouhé lebky mají dlouhou historii. Například v některých kulturách jsou vnímány jako ideál krásy a mohou být znakem postavení nebo urozenosti. Ve skutečnosti se ale také mohlo jednat o umělou deformaci lebky. Špičaté lebky, nazývané vědecky ACD, byly uměle vytvářeny ještě v dětství, kdy bylo lebku možné tvarovat. Vlastně je to jakási obdoba indonéských národů s dlouhými krky anebo gejš s deformovanýma nohama. Ale ani to nebyl ten případ. Zkrátka nevěsty s dlouhou lebkou, jejichž ostatky byly nalezeny v Bavorsku, byly pro vědce mnoho let záhadou.

Slyšeli jste někdy o středověkých ženách, Evropankách, které měly podlouhlé protáhlé lebky, díky nimž vypadaly skoro jako mimozemšťané? Nebo alespoň mimozemšťané dle našich představ?

Ukázalo se, že tyto dlouhovlasé nevěsty, které žily v šestém století našeho letopočtu, pravděpodobně za svatbou cestovaly. Proč? Jejich svatba měla pomoci upevnit mocenské postavení v Evropě, proto dlouholebé dívky z jihovýchodní Evropy, oblastí dnešního Rumunska, Bulharska a Srbska, putovaly do jižní části dnešního Německa. Jejich cílem bylo dodržet podepsanou svatební smlouvu.

Tyto ženy s podlouhlou lebkou, které byly nalezeny v Bavorsku na různých pohřebištích kolem konce 60. let 20. století, pocházejí z doby kolem roku 500 n. l. Nová studie dokazuje, že špičaté lebky ve skutečnosti patřily většinou bulharským a rumunským nevěstám, které byly provdány za politické spojence.

Na dokument o těchto dlouholebých nevěstách se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Prozkoumání vzorků dokázalo původ lebek

Po rozpadu Římské říše došlo v Evropě k mnohým změnám. Evropu ovládli barbaři, což byl souhrnný název pro germánské kmeny. K těm patřili i tzv. Baiuvarové – dne bychom je nazvali Bavory, tedy kmeny, které obývaly Bavorsko. A právě na pohřebištích tohoto kmene byly tyto „cizí nevěsty“ pohřbeny.

Zvláštní bylo, že šlo jen o ně, ale nikoli o žádné jejich potomky. Žádné dětské hroby s dlouhou lebkou se nenašly. A navíc byly tyto ženy pohřbeny dle zvyklostí evropské kultury, což znamená, že se zcela asimilovaly.

Pinterest

Proto bylo potřeba prozkoumat vzorky DNA 36 dospělých osob ze šesti pohřebišť, z nichž 14 mělo tuto podlouhlou vejcovitou lebku. Kromě těchto dlouhých lebek byly podrobeny analýze i DNA jednoho římského vojáka a dvou středověkých žen z Krymu a Srbska. Vědci se díky vzorkům snažili zjistit, odkud ženy přišly.

Zatímco muži měli ve všech případech lebky normální, ženské lebky vykazovaly anomálii a mužům se vůbec nepodobaly.

A záhada byla na světě – ukázalo se totiž, že se geneticky velmi lišily od ostatních Baiuvarů. Analýza DNA odhalila, že špičaté lebky nebyly jedinou viditelnou odlišností cizích nevěst.

Mix dlouholebých žen ze všech koutů světa

Přišly z východní Evropy? Zde se deformace lebky prováděla v Rumunsku. Anebo snad z Asie, kde stejnou techniku praktikovali Hunové? Tuto druhou možnost nový výzkum vyvrátil.

Nakonec se ukázalo, že ženy s mimozemským tvarem lebky pocházely z velké části z jižní a jihovýchodní Evropy, ale nejméně jedna z nich měla i východoasijské předky. Jak se však dostaly do Bavorska?

Tyto ženy migrovaly z jihovýchodní Evropy, kde jsou četné nálezy lidí s ACD, jiné skutečně přišly z jihovýchodních evropských kmenů, jako byli třeba Gepidé. Deformace lebky byla zcela vědomá.

Samozřejmě existují i vědci, kteří novou teorii o rumunských a bulharských nevěstách zpochybňují a tvrdí, že lebky se mohly zdeformovat náhodou – jako lebky dětí, které se mohou deformovat jen jejich položením na tvrdý povrch. Stejně tak někteří odborníci nesouhlasí, že by se tucet žen z jedné generace oženil z politických důvodů ve stejnou dobu.

Křišťálové lebky: Geniální falsum 20. století nebo tajemství staré 3500 let?

V čem se ještě lišily?

Další odlišností těchto dlouholebých žen byly i jejich hnědé oči a světlé nebo hnědé vlasy. To je velmi zvláštní, protože ostatní lidé - s normální lebkou – měli většinou oči modré a vlasy světlé.

Nakonec se zdá, že tyto dívky mohly být v největší míře bulharskými a rumunskými nevěstami. Právě v Bulharsku bylo podvazování lebky praktikováno velmi hojně. S touto verzí souhlasí i odbornice Erin Blakemoreová, ale i ona váhá, zdali toto podvazování lebky bylo zkrášlovací nebo zdravotní praktikou.

Úprava lebek byla po staletí běžnou praxí po celém světě. Velmi často, jak jsme řekli na začátku, měla signalizovat i společenské postavení. Dokonce je možné, že se tato metoda praktikovala ve Francii ještě kolem roku 1900!

Ať už to tedy bylo s dlouholebostí jakkoli, je jasné, že modifikaci lebky nepřinesli do Evropy Hunové, jak vědci dříve předpokládali.

 

Zdroje:

www.smithsonianmag.comwww.livescience.com