Víte, proč schody ve středověkých hradech stavěli ve směru hodinových ručiček?

Jak se dobýval středověký hrad?

Jak se dobýval středověký hrad?

Foto: Profimedia.cz

Středověké hrady patří mezi architektonické perly. Jejich hlavním posláním byla ochrana obchodních cest, obyvatel v podhradí a kontrola území. Byly základnou velmože a jeho rytířské družiny. Kdo chtěl získat moc a rozšířit svůj vliv, musel hrad dobýt. To však nebylo jednoduché.

Kamenné stavby tyčící se na špatně dostupných vrcholcích hor a skal byly budovány tak, aby nepříteli průnik za hradby co nejvíce znemožnily. Obrana území však často začínala daleko před jejich branami.

Hrad Křivoklát

Jak se žilo na středověkých hradech: Chlad, tma a špína. Dnes bychom to nesnesli

V půsmycích, v lesích i mimo obvyklé cesty se daly najít tzv. přeseky skládající se z pokácených a vztyčených klád, svázané větvemi. Přes toto pásmo se velmi těžko dostávali jak koně, tak vozy i pěší bojovníci. V případě ohrožení se daly vybudovat velice rychle, bez vysokých nákladů. Za nimi se schovávali lučištníci, kteří měli za úkol zranit co nejvíce postupujících vojáků.

Obléhání hradu

Přímo u pevnosti se pak dobyvatelé setkali s příkopy a valy. Jejich čela byla zděná a na vrcholu osázená dřevěnou hradbou - palisádou. Toto opevnění bylo natolik pevné, že odolalo beranidlům, prakům a balistům. Jeho nevýhodou bylo, že se muselo pravidelně udržovat. Bohatší hrady proto měly hradby kamenné. Při dobývání byl ale cíl útočníků stejný. Překonat vysokou zábranu a stavbu obsadit.

Strategie dobývání hradů byla většinou stejná. Nepřátelé byli vybaveni žebříky, dobývacími věžemi a beranidly. Pod ochranou štítů a později i posuvných přístřešků se přiblížili k patě hradeb, na něž se snažili vyšplhat. Obránci jim v tom bránili všemi možnými prostředky. Stříleli na ně z luků a kuší, házeli kameny, lili vařící smolu a olej nebo obsah žumpy. Ostrve a žebříky se snažili odstrčit pomocí dlouhých bidel zakončenými háky.

Středověký spánek měl dvě fáze.

Ve středověku spali lidé jinak než my. Podivný návyk měl obrovské výhody

Dalším způsobem, jak se dostat do opevnění, bylo zábranu pobořit. Toho se dalo dosáhnout buď pomocí použití podkopů nebo nasazením obléhacích strojů. Často se tyto metody kombinovaly. Zatímco horníci budovali horizontální štoly, odstraňovali zdivo a to nahrazovali výdřevou, jež se pak zapálila, aby došlo k sesuvu hradby, bojovníci na povrchu metali z praků kameny a beranidlem bušili na nejslabší místo opevnění - bránu.

Středověký hrad a schody

Pokud vysoké a pevné hradby dobyvatelé překonali a dostali se na území samotného hradu, čekali je další úkoly. Rozhodně vyhráno neměli. Doslova vpadli mezi obránce, což znamenalo jediné. Boj tváří v tvář. Jejich cílem bylo nejen pobít co nejvíce nepřátel, ale hlavně se dostat do útrob pevnosti, obsadit ji, zajmout pána hradu a jeho rodinu.

Zdroj: Youtube

S tímto scénářem architekti staveb počítali. Proto byly schodiště navrženy jako pravotočivá spirála. Důvod byl zřejmý. „Většina rytířů držela měč v pravé ruce. Pro ty, kteří postupovali vzhůru, bylo obtížné ohánět se jím," vysvětluje historik Will Kalif. „Na druhou stranu obránci měli volné pole působnosti."

Zdroj:

www.curiavitkov.cz, www.thevintagenews.com, www.cs.wikipedia.org