V nekropoli Povegliano Veronese na Benátsku bylo vykopáno více než 160 hrobů. Mezi nimi byl i muž označený T US 380. Jeho kostra byla vytažená ze země v roce 1996 a ukázalo se, že je zcela unikátní. Starší muž totiž dlouho po amputaci pravé ruky žil a poměrně dobře fungoval.

Ruka nahrazená zbraní

Následná analýza pahýlu a ostatků bojovníka ukázala, že kolem konců kostí se vytvořila hojivá kostní tkáň, tzv. kalus, který pravděpodobně vznikl v důsledku častého působení biomechanické síly. Ostatní mužské kostry nalezené na pohřebišti byly pohřbené s rukama po stranách, ale T US 380 měl pravou ruku položenou přes trup a čepel nože s ostřím zarovnanou s amputovaným zápěstím.

Ostatky bojovníka byly později identifikované jako pozůstatky 40 až 50letého muže typické tělesné konstrukce. Jenže co vědce vyšokovalo, byla jeho ruka. Ukázalo se, že jeho pravá paže byla z poloviny amputovaná. Pahýl a namáhané rameno přitom po ohledání ukázaly stopy fyzického opotřebování, které je obvyklé u nasazené umělé končetiny. Vedle jeho ostatků pak archeologové nalezli i krátký nůž. Muž tak dostal přezdívku střihoruký Edvard středověku. Neexistuje dostatek důkazů o tom, jak T. US 380 nůž používal, protože možností je několik. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak muž o ruku přišel?

Nový výzkum publikovaný v časopise Journal of Anthropological Sciences se více věnoval oné protéze. Nůž byl dle studie k pahýlu připevněný pomocí čepičky, spony a kožených řemínků a navíc vědci odhalili, že si pahýl bojovník přivazoval svými zuby.

Podle antropoložky Ileany Micarelliové z Římské univerzity byla mužova pravá ruka oddělená jediným úderem, tedy zřejmě v bitvě, anebo byla odstraněná chirurgicky v rámci lékařského zákroku či jako soudní forma trestu. Právě useknutí končetiny totiž bylo v oblasti Lombardie typické.

Funkční středověké protézy

Italští antropologové tak v Lombardii učinili v roce 2018 fascinující objev. Již ve středověku si muž amputovanou pravou ruku nahradil čepelovou zbraní, kterou používal jako protézu. Podivné je i to, že amputaci pravé ruky přežil. Znamená to, že tehdejší lékařské praktiky byly již na takové úrovni, že dokázaly vyřešit závažné zranění.

Muž zřejmě v bitvě přišel o ruku, proto si nechal vyrobit protézu na zakázku. Ukázalo se, že protéza byla zcela funkční. Existují prameny dokazující, že podobné protézy byly používané nejen na ruce, ale i na další končetiny. Podívejte se například na amputovanou nohu:

Jak uvedla antropoložka, nález této kostry je „pozoruhodným příkladem člověka, který přežil ztrátu končetiny před zavedením sterilizačních technik a antibiotik. Případ naznačuje přítomnost podpory na úrovni komunity a prostředí, v němž mohla probíhat intenzivní péče a uzdravení. Ukazuje také, že longobardští zdravotníci, nebo kdokoli, kdo zákrok prováděl, věděl něco o prevenci ztráty krve.“

Dřevěné končetiny i další důmyslná zařízení

Ve středověku se používaly dřevěné nohy i mnohem složitější zařízení, která pomáhala například i při poruchách sluchu a zraku. Většina z nich byla již tehdy vyráběná na míru a rozhodně se nejednalo o levnou záležitost.

Je zřejmé, že ani používání protéz v té době nebylo bez rizika. Materiály, z nichž byly tyto náhrady vyráběné, tedy například kůže a kov, mohly způsobit infekci. Kromě toho tehdejší možnosti s sebou nesly i to, že protetické pomůcky nebyly pohodlné nebo funkční.

I tak je ale s podivem, že tehdejší lidé se nebáli experimentovat s různými konstrukcemi a materiály. Objev muže s kovovou rukou poskytuje cenné poznatky o životě středověkých lidí. Ukazuje vynalézavost a nápaditost lidí tváří v tvář fyzickým omezením. Archeologové nadále odhalují další artefakty z minulosti. Díky tomu se můžeme dozvídat více o výzvách a problémech, kterým lidé v průběhu času čelili.

Zdroje: nedd.tiscali.cz, gizmodo.com