Středověký pokus o komunismus skončil orgiemi a terorem. Strůjci dopadli strašně
Věřili, že právě oni jsou ti vyvolení, kteří přežijí příchod Krista. Novokřtěnci. Členové reformního křesťanského hnutí 16. století. Ve svém Novém Jeruzalémě bez výčitek kradli, znásilňovali a zabíjeli.
Biskupství Münster se stejnojmenným hlavní městem v severozápadním Německu čítalo kolem 10 tisíc obyvatel. Jedním z nich byl Melchior Hoffman, kočující vizionář, který cestoval Evropou a hlásal o druhém příchodu Krista, jenž měl nastat na patnácté sté výročí Ježíšovy smrti v roce 1533. Charismatický kožešnický učeň byl následován hordou přívrženců. Když očekávaný příchod nenastal, byli v šoku.
Extrémní novokřtěnecký kazatel Jan Matthys však našel jednoduché vysvětlení. Melchiorova proroctví selhalo kvůli nedostatku shromážděných věřících, jež mělo být 144 tisíc. Z Münsteru tak vyjeli poslové tvrdící, že do měsíce či dvou bude svět zničen. Zachrání se pouze hlavní město, které se stane Novým Jeruzalémem. Davy lidí těmto řečem uvěřily.
Novokřtěnci v Münsteru
Prvním krokem vedoucí ke spasení mělo být vyčištění Nového Jeruzaléma od bezbožných. Matthys volal po popravě všech přítomných katolíků a luteránů. Nakonec jim však dal na výběr. Buď opustí své domovy a zanechají v nich všechny peníze, ošacení a jídlo nebo se nechají povinně překřtít. Kdo nesouhlasil ani s jednou možností, byl popraven.
Následně začala propagandistická kampaň. Kazatelé hlásali, že je nekřesťanské vlastnit peníze. Lidé je tak musely odevzdat. Stejně tak jídlo. Bylo zakázáno se zamykat a zavírat dveře. Ustanovily se společné jídelny, v nichž byly porce na příděl.
Tento systém lákal chudáky, žebráky a další lůzu z okolí. O nové věřící tak Novokřtěnci neměli nouzi. Obyvatelé Münsteru na příkaz Matthyse pálili knihy a rukopisy. Byl povolen jen jeden spis – Bible. Kazatelé také provolávali, že jen nevzdělaní a nemytí se stanou vyvolenými.
Radikální hnutí bylo trnem v oku katolickému biskupovi Franzu Waldeckovi. Rozhodl se, že v období Velikonoc město oblehne. Matthys s představou, že on s pomocí Boží Nový Jeruzalém osvobodí, vyrazil před brány. Tam byl během několika minut zabit.
Středověký komunismus
Na prorokovo místo nastoupil vyučený krejčí a hostinský Jan Bockelson přezdívaný „z Leidenu". Desatero vyhlásil za ústavu, definitivně bylo zrušeno soukromé vlastnictví, zkonfiskován soukromý majetek, zničeny dluhopisy, zrušeny peníze, zavedeno společenství statků všech lidí a směnný obchod. Zároveň se uzákonila polygamie.
Ta byla odůvodněna jednak biblickým „milujte se a množte se", jednak faktem, že ve městě bylo až dvakrát více žen než mužů. Další pohnutkou byla také snaha maximalizovat porodnost, aby se dosáhlo 144 tisíc obyvatel. V Münsteru začal hon na mladé nevěsty. Provdávány byly už jedenáctileté dívky. Jak udávají dobové prameny: „Ženy musely být po vůli, jeptišky přicházely o panenství a šířily se nevyléčitelné nemoci." Kdo s povinnou polygamií nesouhlasil, byl popraven.
Obležené město se však pomalu, ale jistě dostávalo do problémů. Jídla ubývalo a příděly nestačily. Lidé tak začali jíst maso zabitých koní, psů, koček, potkanů a údajně i svých zemřelých příbuzných. Kdo odešel, hned za hradbami byl vojáky zatčen a popraven. Život Novokřtěnců se stal noční můrou.
Uprchlíci však poskytli biskupovi Waldeckovi cenné informace. V noci 24. června 1535 tak jeho vojsko zaútočilo. Po několika hodinách boje se město podařilo dobýt. Ženy a děti byly vyhnány, většina mužů popravena. Jan z Leidenu a jeho dva nejvěrnější spolupracovníci byli vsazeni do železných klecí. Ty se zavěsily na věž kostela svatého Lamberta. Těla nebyla nikdy vyjmuta a po několika staletích se zcela rozpadla. Klece na kostele visí dodnes.
Zdroje: www.mises.cz, zpravy.tiscali.cz