Vždy patřila mezi ženy, které se velmi lehce zamilují. „Láska je jako polévka. První lžíce jsou velmi horké, zato ty poslední už studí," řekla Jeanne. Její život je všechno jenom ne nuda. Jen namátkou: stala se nejmladší členkou nejslavnějšího francouzského divadla, Jean-Paul Belmondo málem zabil její jediné dítě a omotala si kolem prstu známého módního návrháře.

Utrápená maminka

V soužití jejích rodičů od počátku tikala časovaná bomba. Její otec Anatole se nejprve staral o pivovar, později si na pařížském Montmartru otevřel restauraci. Maminka Katharine byla ze zcela jiného těsta. Pocházela z Anglie, odkud se coby dospívající dívka vydala studovat tanec a zpěv do Francie. Zde se zamilovala, a než se nadála, 23. ledna 1928 se jí v Paříži narodila dcera Jeanne. Přesto nebyla šťastná. Musela se vzdát protestantské víry, s manželem si nerozuměla a s novým prostředím se nikdy nesžila. Když bylo Jeanne 11 let, rodiče se rozvedli. Maminka pak i s její mladší sestrou Michelle odjela do Anglie, zatímco Jeanne zůstala s otcem a pomáhala mu s provozem restaurace Na Montmartru, uměleckém srdci francouzské metropole, se brzy zamilovala do divadla a v 16 letech bez otcova vědomí odešla ze střední školy na konzervatoř.

O čtyři roky později se stala historicky nejmladší členkou Comédie-Francaise, nejváženějšího dramatického souboru v zemi galského kohouta.

Skandál kvůli nahotě

Poprvé se vdala v roce 1951. Jejím vyvoleným se stal o rok starší herec a režisér Jean-Louis Richard. Svatbu měli skutečně v nejvyšší čas. Hned druhý den po obřadu Jeanne přivedla na svět syna Jérôma. Po několika měsících si ale uvědomila, že je v podobné situaci jako kdysi její matka. Uvázaná doma s dítětem a mužem, který ji vlastně nepřitahuje. K utrápenému počítání ubíhajících let se ale nikdy nesnížila. „Mám štěstí, nikdy jsem nebyla nostalgická," řekla Jeanne. Sotva syn trochu povyrostl, zcela samozřejmě vyvanula ze škatulky ženy v domácnosti.

Začala se opět věnovat divadlu, přišly i zajímavé filmové nabídky. Dva roky po svatbě se s manželem rozešla, ale s rozvodem se zdržovat nehodlala. Papíry u soudu si vyřídila až o 13 let později.

Trvalo docela dlouho, než její potenciál naplno rozpoznali i filmoví tvůrci. Nejprve hrála nepříliš atraktivní ženy, ale vše se změnilo v roce 1958, kdy ji režisér Louis Malle obsadil do snímku Milenci. Film měl už předem zaděláno na skandální pověst, protože Malle byl Jeanniným milencem a všichni byli přesvědčeni, že roli získala jen díky tomu. Film o ženě, která podvádí zaneprázdněného manžela, navíc šokoval otevřeným zobrazením nahoty.

V USA dokonce jeho promítání vyústilo ve spor u nejvyššího soudu o tom, jak definovat pornografii. Italským katolíkům zase vadil charakter hlavní hrdinky, která prožívala nevěru s rozkoší.

Jeanne se každopádně stala vedle Brigitte Bardotové dalším sexuálním symbolem Francie. „Jestliže Brigitte představuje sex a Catherine Deneuveová eleganci, tak Jeanne znamená intelektuální ženskost," všiml si jeden herecký kolega.

Těžká nehoda

Za celý život byla spojována s řadou známých mužů. V roce 1966 měla těsně před svatbou s řeckým hercem a zejména playboyem Teodorem Rubanisem, ale na poslední chvíli z ní vycouvala. Okouzlila i módního návrháře Pierra Cardina, s nímž žila pět let, ale všechny jeho žádosti o ruku odmítala. Měla další slavné milence, třeba herce Lee Marvina nebo jazzového trumpetistu Milese Davise.

Výrazně se do jejího života zapsal i Jean-Paul Belmondo. Ale jinak než všichni ostatní. V roce 1960 spolu natáčeli film a jednou se nabídl, že jejího syna vezme s sebou do Paříže. Cestou však havaroval. Zatímco sám vyvázl se zlomenou rukou, Jérôme utrpěl rozsáhlá zranění a zprvu nebylo jisté, zda vůbec přežije. Nakonec se plně zotavil, ale Belmondo si užil své. Lidé ho obviňovali z lehkomyslnosti. Jeanne mu přitom odpustila mezi prvními.

Ukradené miliony

Bezhlavě se do ní zamiloval i britský režisér Tony Richardson, který kvůli ní neváhal opustit manželku, herečku Vanessu Redgraveovou, s níž vychovával dvě dcery ve věku tři a pět let. Jeanne se ho ale po chvilkovém flirtu nabažila.

Nakonec pobláznila hlavu americkému režisérovi Williamu Friedkinovi, autorovi hitů jako Vymítač ďábla nebo Francouzská spojka. O sedm let mladšího muže si nakonec v roce 1977 vzala, ale po dvou letech se rozvedli. „Vždy naslouchám tomu, co je iracionální. Intuici otevírám dveře dokořán, protože racionalita je pro mě opravdová smrt," řekla, když se jí jednou ptali, jestli není trochu přelétavá.

Hojně se o ní psalo také v roce 2003, i když ze zcela jiného důvodu. Do jejího pařížského apartmá vnikl maskovaný zloděj, který odnesl peníze a šperky v hodnotě více než 10 milionů korun.

Herectví se i přes pokročilý věk věnuje dodnes. „Nikdy jsem se nestarala o věk. Když jen ustrašeně a lítostivě sledujete, jak vám naskakují roky, projeví se to na vaší tváři o to víc. Život přece nekončí ve třiceti. Věk je jen číslo, a koho zajímá nějaké číslo?" prozradila svou životní filozofii. I proto od ní nikdo nikdy neslyšel povzdech začínající slovy „když jsem byla mladá".

Co ještě nevíte

* Celý život patří mezi těžké kuřáky.

* V roce 1965 se stala první francouzskou herečkou, která se objevila na obálce amerického magazínu Time.

* Ze syna Jérôma vyrostl úspěšný malíř.

* Je jedinou herečkou, která hned dvakrát předsedala porotě filmového festivalu v Cannes (1975 a 1995).

* Je také úspěšnou zpěvačkou, ale koncertuje jen zřídka. Jednu z výjimek udělala v roce 1984, kdy s Frankem Sinatrou vyprodali slavnou Carnegie Hall v New Yorku.