ecobnb.com, curiosmos.com, en.wikipedia.org
Studna sv. Kristýny byla postavena v době bronzové, tedy dávno před příchodem křesťanství.
Pro 3500 let starou studnu sv. Kristýny neexistuje vysvětlení
Studna sv. Kristýny nebyla využívána k čerpání vody, byla rituálním místem. Jde o nejlépe zachovalou posvátnou studnu na celé Sardinii. Tato propracovaná "díra v zemi" byla vybudována jako posvátné místo pro starověkou civilizaci.
Studna sv. Kristýny nebyla využívána jako studna v tradičním smyslu slova a se světicí Santa Cristinou nemá nic společného. Snad jen blízkost venkovského kostela, který byl této světici zasvěcen v roce 1200.
Tento starověký zázrak byl zbudován nuragskou civilizací a je součástí komplexu svatyní, který tato civilizace vytvořila v rozmezí 12. a 11. století př. n. l. Řadí se mezi nejvýznamnější dochované nuragské památky.
Nuragská civilizace obývala Sardinii od 18. století př. n. l. do 2. století n. l.. Ačkoliv mezi ně patří pozoruhodně zruční kameníci, jejichž impozantní kamenné stavby jsou dodnes k vidění, tato civilizace po sobě nezanechala žádné písemné záznamy.
Z kontextu místa jako celku lze však vyčíst, že tato oblast byla pravděpodobně posvátným místem rituálních obřadů, tedy místem setkávání určité skupiny lidí. Přesto pro 3500 let starou studnu sv. Kristýny neexistuje vysvětlení.
Víra spojená s tímto místem a rituály, které se zde mohly odehrávat, tak zůstávají nejasné.
Prohlédněte si zázrak starověku
Rituální místo, které se soustředilo kolem studny, bylo ústředním bodem celé svatyně. Studna sv. Kristýny se skládá z eliptické ohrady, kterou obklopuje lichoběžníkový otvor v zemi. Z něj vedly schody do jakési kruhové klenuté komory, jež se nacházela v podzemí.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Spekuluje se, že nuragské náboženství zahrnovalo mnoho symbolických zobrazení plodnosti a jeho součástí byl také kult vody, který se dovolával různých ženských aspektů božství.
Zvláštní je také poloha umístění studny. Je orientována tak, aby na vodu v ní svítilo sluneční světlo během každé rovnodennosti. Naopak při maximální deklinaci Měsíce je voda osvětlena měsíčním světlem a dochází k ní jednou za 18 let a 6 měsíců.
Kamenné opracování schodů a stěn vchodu do studny stále vykazuje hladké, dokonale hranaté kamenné opracování, které bylo typické pro všechny nuragské stavby.
Nedaleko studny jsou k vidění také pozůstatky nuraghe, charakteristických kuželovitých kamenných pevností, které daly této civilizaci jméno. Každý, kdo sem zavítá, může vstoupit dovnitř studny a představit si, jak intenzivní starověké rituály zde mohly probíhat.
