Zámek Zbiroh jistě nabízí mnoho prostoru pro "tajemno", a to už díky své velikosti. Je to největší zámek v soukromém vlastnictví v České republice a jeden z největších zámků v republice vůbec. Čítá zhruba 228 místností a čas strávený údržbou se tak počítá na několik dlouhých hodin.
Nejhlubší studna Evropy
Velikost není zdaleka jedinou superlativní vlastností. Zámek Zbiroh - nejstarší šlechtický hrad v České republice - s nejstarší volně stojící věží v Čechách, má také nejhlubší studnu v Evropě. Ta trhá hned několik rekordů svou majestátností i stářím, které sahá až do roku 1193. Od té doby jej vlastnila řada osob se vznešenými tituly.
Jedním z císařů byl Karel IV., který byl pro všechny Čechy nejvýznamnějším králem. Po něm zámek vlastnili Rožmberkové, kteří zde byli 100 let. V 15. století hrad koupil Zikmund Lucemburský, syn Karla IV. a druhý císař našeho hradu. A třetím byl Rudolf II, kterému hrad patřil v 16. století."
Hrad zůstal v habsburských rukou více než 200 let, dokud ho nekoupil židovský německý železniční průmyslník Bethel Henry Strousberg. Strousberg zahájil slavnou obnovu některých částí hradu, zatímco jiné zničil a podzemní chodby a vězení zasypal stavební sutí, aby nemusel platit za jejich odstranění.
Za druhé světové války tu měl wehrmacht opravárenskou stanici automobilů, následně vedení SS využilo tento "kopec" a jeho rádiový dosah celé Evropy pro své účely. Nacisté tak udělali ze Zbiroha své "ucho světa" a tuto funkci si zachoval i pro armády Varšavské smlouvy v Československu.
Skrytý poklad plný nebezpečí
Novodobá legenda vypráví o radaru na Zbirohu, který tak postupně toto místo zbavoval velkých i malých tajemství. Zmíněná studna byla jedním z nich.
Záhadou byla už od konce druhé světové války, kdy po okraj zasypána sutí, zůstala na pospas svému osudu bez jakékoliv snahy o její vykopání. Práce na jejím znovuobjevení začaly až o několik dlouhých let později a začaly odkrývat tajemné poklady. Nejprve bylo nalezeno osm beden se spisy SS, různé zbraně a další historické předměty.
Kopání také odhalilo pravděpodobně nejhlubší vrt v Evropě, který měří 163 metrů; těžko to lze definitivně určit, protože skutečné dno nebylo nikdy přesně zjištěno. Kolovaly však zprávy o falešném dně vedoucím bůhvíkam. Proslýchá se, že kachna hozená do studny byla nalezena v rybníce vzdáleném dva kilometry, zatímco jiní tvrdí, že prošli chodbami pod hradem a vyšli na návsi. Jiní stále spekulují, že ve studni leží poklady ztracené Jantarové komnaty, "osmého divu světa", který nacisté ukradli Rusku, a který čeká na své znovuobjevení. Ale ať už je tam dole cokoli, má to přece jen háček.
Neexistuje žádné falešné dno. Do boku studny vede jakýsi průchod, který byl omítnut porcelánovou hlínou a je hermeticky uzavřen, aby se dovnitř nedostala voda. Když byl prováděn radarový průzkum, ukázalo to pravidelnou síť kovových objektů několik metrů uvnitř. Nikdo neví, co to je, ale spekuluje se, že by mohlo jít o obrannou soustavu výbušnin. Hledačům by tak mohla hrozit i smrt.
Zdroje:
