Sloužil Stonehenge jako rituální místo, něčí příbytek, nebo jako stavba mimozemské civilizace? Příběhů a teorií kolem nejtajemnější stavby světa je tolik a ani jedna nemusí být správná.
Stavba se datuje mezi lety 2600-2400 před naším letopočtem a to, co z ní zbylo a dodnes navštěvuje statistce turistů ročně, je střed mnohem většího a staršího kruhu s průměrem dosahujícím 110 metrů, který neustál zubu času; tvořil ho hliněný val a příkop a dno bylo zpevněné zvířecími kostmi. Archeologové prozkoumávají Stonehenge od chvíle, kdy byl objeven, a zdálo by se, že už zjistili vše, co se o pár menhirech zjistit dá. Pravda je vskutku jiná.
Fascinující výsledky
Do Stonehenge a jeho okolí se pustil výzkumný tým z univerzity v Birminghamu, který pomocí těch nejpokročilejších radarů a laserových scannerů dopodrobna prozkoumal podloží celého areálu. Přímo před očima jim vyvstaly fascinující výsledky. ,,Z technologických důvodů nebyl podobný výzkum doposud možný. Je to vůbec poprvé, co bylo okolí Stonehenge takto detailně prozkoumáno," vysvětluje Vincent Gaffney z birminghamské univerzity.
Doposud byl Stonehenge brán jako osamocená stavba. Po výzkumu, který zahrnul 15 kilometrů čtverečných okolí, se dobrali pravdy; kamenný kruh byl obklopen jinými, podobnými stavbami, a oproti nim byl pouhý drobeček. V bezprostřední blízkosti menhirů našli základy budovy dlouhé 33 metrů, která stářím překonala Stonehenge o celých 1500 let. Nejvýznamnější objev byl o dva kilometry dál. Pozůstatky kamenného kruh, který byl po obvodu dlouhý přes kilometr a utvořen ze stovky pětimetrových menhirů, výzkumný tým pojmenoval Superhenge. Mělo se jednat o největší kamenné seskupení na světě. Jak ale později uvedli, spíše než z kamenů byl kruh tvořen z trámů. Co se s ním stalo a k čemu měl sloužit zůstává stejnou záhadou, jako u jeho dochovaného souseda, o němž toho doopravdy víme pramálo.