Za milion let se kontinenty slijí v jednu obří plochu. Podívejte se na simulaci

Vznik superkontinentu

Vznik superkontinentu

Foto: Pixabay

Tektonické desky vnější vrstvy Země se jednou za čas spojí a vytvoří superkontinent. Vědci odhadují, že za zhruba milion let by se všechny kontinenty mohly slít v jednu obří plochu. Nyní přišli se zdařilou simulací, jejiíž výsledkem byl vznik superkontinentu Aurica.

Vnější vrstva Země, pevná zemská kůra, po které chodíme, se skládá z rozbitých částí podobných skořápkám rozbitých vajec. Tyto kousky, známé jako tektonické desky, se pohybují kolem planety rychlostí několika centimetrů za rok. Jednou za čas se spojí a vytvoří superkontinent. Za milion let se údajně všechny kontinenty slijí v jednu obří plochu. Superkontinent Aurica. Vědcům se podařila zdařilá simulace.

Tento vzniklý kontinent následně vydrží několik set milionů let. Pak se rozpadne. Uvolněné desky se rozptýlí a vzdálí od sebe, až se nakonec - po dalších 400 až 600 milionech let - opět spojí.

Za milion let se všechny kontinenty slijí v jednu obří plochu

Poslední superkontinent, Pangea, se zformoval asi před 310 miliony let. Jeho rozpad je datován asi před 180 miliony let. Předpokládá se, že další superkontinent vznikne za 200 až 250 milionů let. V současné době se tedy nacházíme zhruba v polovině rozptylové fáze současného cyklu superkontinentů. Jak bude vypadat další superkontinent a proč?

Podle vědců existují čtyři základní scénáře, jak by vznik dalšího superkontinentu mohl vypadat.

Novopangea, Pangea Ultima, Aurica a Amasia. Přesně to jsou superkontinenty, které by tato formace mohla vytvořit. Způsob vzniku každého z nich je odvislý od jiných podmínek. Vliv na to však bude mít i pohyb všech světových kontinentů, ke kterému dochází již dnes.

Podívejte se na zdařilou simulaci

Rozpad Pangey vedl ke vzniku Atlantského oceánu, který se stále otevírá a rozšiřuje. V důsledku toho se naopak Tichý oceán uzavírá a zužuje. V Tichém oceánu se podél jeho okrajů nachází prstenec subdukčních zón. Známý též jako ohnivý prstenec.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Je to v místě, kde se oceánské dno dostává pod kontinentální desky a proniká do nitra Země. Tam se staré oceánské dno recykluje a může přecházet do sopečných chocholů. Naproti tomu Atlantik má velký oceánský hřbet, který produkuje nové oceánské desky. V něm se ale nachází pouze dvě subdukční zóny. Malý antilský oblouk v Karibiku a Skotský oblouk mezi Jižní Amerikou a Antarktidou.

Superkontinent Aurica

Pokud by se v Atlantiku skutečně vytvořily nové subdukční zóny - což se možná již děje -, může být osudem Tichého i Atlantského oceánu jejich uzavření. V praxi to znamená, že by se na jejich místě musela vytvořit nová oceánská pánev.

Existence osmého kontinentu potvrzena.

Existoval osmý kontinent velkosti Austrálie. Záhadně zmizel. Vědci ho nyní našli

V takovém případě by se otevřel panasijský zlom, který v současnosti protíná Asii od západní Indie až po Arktidu, a vznikl by nový oceán. Výsledkem by byl právě vznik superkontinentu Aurica.

Vzhledem k současnému driftu Austrálie na sever by se Austrálie ocitla ve středu tohoto nového kontinentu, protože právě východní Asie a Amerika by z obou stran uzavřely Pacifik. Evropská a africká deska by se pak při uzavírání Atlantiku opět spojily s Amerikou.

Zdroje:

www.bbc.com

www.eurekalert.org

www.science.org