Video: Hubbleův teleskop zachytil novou galaxii s podivným monstrem přímo uvnitř

Černá díra

Černá díra

Foto: Profimedia.com

Galaxie známá jako NGC 7172 vypadá na první pohled zcela obyčejně. Je známá již od roku 1834, kdy ji objevil anglický astronom John Herschel. Až nyní však vědci zjistili, že je v jejím středu supermasivní černá díra.

NGC 7172 se nachází asi 110 milionů světelných let od Země v souhvězdí Piscis Austrinus neboli Jižní ryby. Tento útvar popsal ve 2. století Claudius Ptolemaios, řecký matematik, geolog a geograf. Na galaxii se nyní zaměřil Hubbleův vesmírný dalekohled, jež ji vyfotografoval z boku.

Digitální ilustrace zemské magnetosféry, která odráží sluneční vítr a záření ze Slunce.

Už týden se chová Slunce podivně. Vyvíjí nezvyklou aktivitu. Může ohrozit Zemi?

Nový obrázek zvýrazňuje úponky tmavého prachu, které v samém srdci zploštělého útvaru vytváří pomyslný talíř prozářený světlou kuličkou. Právě ta naznačuje, že NGC 7172 není obyčejnou spirální galaxií, ale ve skutečnosti má až neuvěřitelně jasné a aktivní galaktické jádro.

Supermasivní černá díra

Astronomové ji prohlíželi napříč elektromagnetickým spektrem. „Náhle uviděli něco navíc," uvedla NASA v tiskové zprávě. „Ve skutečnosti je to Seyfertova galaxie." Tento typ gravitačně seskupených hvězd je jeden ze dvou druhů galaxií s aktivním galaktickým jádrem. Což znamená, že střed tvoří obří černá díra, jež je obklopená rotujícími mračny plynu a prachu. Ty se třou a vyvolávají extrémně silné záření srovnatelné s jasem miliard hvězd.

Zdroj: Youtube

Tyto galaxie jsou poměrně vzácné. Zastupuje je zatím pouze 10 % známých hvězdných uskupení. Řadí se tak mezi nejčastěji studované astronomické objekty. Oproti druhému typu galaxií s aktivním galaktickým jádrem - kvasarů, se nacházejí blíže k Zemi.

Rýhy na měsíci Europa

Na Jupiterově měsíci vědci našli ledové hřebeny. Může se pod nimi ukrývat život

Díky tomu, že se tyto galaxie kvůli rozpínání vesmíru od Země vzdalují a objevují se tak především na jeho okraji, při jejich zkoumání se astronomové reálně dívají do historie. Vyvstává tak vzrušující otázka: „Jaký objekt se z tohoto aktivního galaktického jádra mohl vyvinout za tu dobu, než jeho světlo dorazilo k Zemi?

NGC 7172

Než však vědci zjistili, že je NGC 7172 ve skutečnosti Seyfertovou galaxií, museli zkombinovat snímky pořízené v infračervené a viditelné části spektra z přístrojů HST Advanced Camera for Surveys (ACS) a Wide Field Camera 3 (WFC3). Pro vzorkování různých vlnových délek byly použity tři filtry. Vyšel tak fascinující záběr.

Pro další výzkum je koexistence kruhového jádra s hvězdným výbojem a aktivního galaktického jádra klíčová. Vědci chtějí také zjistit, jak NGC 7172 působí na své kolegy ze souhvězdí Piscis Austrinus, kteří jsou stejně jako ona zařazeni do tzv. Hickson Compact Group, katalogu tvořícího sto skupin těsně uspořádaných galaxií. Ty v roce 1982 sestavil Paul Hickson.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.space.com, www.sci-news.com