Vědci našli 24 superobyvatelných planet, kde je život možnější než na Zemi

Existují superobyvatelné planety?

Existují superobyvatelné planety?

Foto: Profimedia.cz

To, že se na Zemi vyvinul život můžeme považovat za šťastnou náhodu. Potvrzuje to fakt, že i přes pokročilé technologie vědci zatím neobjevili žádnou jinou planetu, kde by panovaly stejné podmínky jako u nás. Předpokládají však, že existují jiná tělesa, na kterých je nejen živo, ale bydlí se tam mnohem lépe. Takové oběžnice pojmenovali jako superobyvatelné exoplanety.

Exoplanety jsou objekty, jež obíhají v obyvatelné zóně cizí hvězdy a na jejich povrchu je voda v kapalném skupenství. Ta je považována za předpoklad života. Údaje z roku 2015 naznačují, že mezi tři nejvhodnější kandidáty patří Kepler-62f, Kepler-186f a Kepler-442b.

Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity se svými kolegy udělal nový seznam a ze 4 395 známých exoplanet vybral 24 kandidátů, jejichž prostředí popsal podrobněji a označil je za superobyvatelné.

Nejslavnější exoplanetyNejslavnější exoplanetyZdroj: Profimedia.cz

Vládnout by na nich měly dokonce lepší podmínky pro život, nežli na Zemi a některé z nich by měly obíhat kolem hvězd, jež jsou lepší než Slunce. Tyto planety by tak měly být větší, teplejší a vlhčí a jejich domovská hvězda klidnější a s delším životním cyklem. Vytipované objekty se však od nás nacházejí dále než 100 světelných let.

Superobyvatelné planety

Jejich detailní fyzický průzkum tak zatím není možný. Podle vědců by však přístroje nové generace, jako jsou vesmírné observatoře James Web Space Telescope a LUVIOR nebo Plato, mohly zjistit leccos zajímavého. Důležité je určit složení atmosféry, množství vody, teplotu na povrchu, ale také prozkoumat magnetické pole nebo deskovou tektoniku.

Mléčná dráha bude vypadat jinak.

Podívejte se, jak bude Mléčná dráha vypadat za 400 000 let. Nebe bude zcela jiné

„S příchodem dalších teleskopů získáme více informací. Je tedy důležité vybrat nějaká kritéria a zaměřit se na určité planety, které mají nejslibnější podmínky. Nesmíme však uvíznout na hledání druhé Země. Mohou totiž existovat oběžnice, jež jsou pro život vhodnější," říká Schulze-Makuch.

Talířovka obrovská

Na měsíci Europa možná žije smrtící medúza. Oceán je zde stejný jako u Grónska

Odborníci se tak nejprve snažili zjistit, kolem jakého slunce by měla superobyvatelná planety obíhat. Zvolili hvězdu typu K, která je chladnější, méně svítivá, ale žije déle než naše Slunce. „Hvězdy typu dG podobné naší neexistují moc dlouho. Pokud by se život vyvíjel déle než 4 miliady let, mohly by do té doby vyhasnout. Navíc rotují extrémně rychle a produkují velmi intenzivní koronální rentgenové a chromosférické FUV emise, což může pro ranou evoluci znamenat komplikace."

Kritéria superobyvatelné planety

Jakmile výzkumníci určili domovskou hvězdu, sepsali „environmentální kontrolní seznam" určený pro exoplanety. Pokud daná kritéria splní, stanou se superobyvatelnými. Mezi hlavní podmínky patří stáří a rozměr tělesa. Planeta by měla být stará 5 až 8 miliard let. Měla by tak mít již stabilní geotermální teplo a ochranné magnetické pole. Za ideální velikost vědci považují oběžnici o 10 % větší a 1,5násobkem hmotnosti, než má naše domovina. Bude tak mít větší prostor pro život, lepší schopnost udržet si vnitřní teplo a díky silnější gravitaci také atmosféru.

Zdroj: Youtube

Vhodné by bylo, aby měla planeta průměrnou povrchovou teplotu o 5 °C vyšší, než je na Zemi. Bude tak mít vlhčí klima. Na svém povrchu by měla mít mnoho malých vodních ploch. Samozřejmostí je také desková tektonika a měsíc o velikost 1 až 10 % hmotnosti tělesa obíhající ve střední vzdálenosti 10 až 100 planetárních poloměrů.

Z 24 vybraných exoplanet stanoveným podmínkám nevyhověla ze 100 % žádná. Tři kritéria však splnila oběžnice označovaná jako KOI 5715.01. Ta je stará 5,5 miliardy let a je 1,8× větší než Země. Na jejím povrchu je průměrná teplota 53,3 °C. Zda je na ní život však vědci netuší. Je od nás vzdálená 2 946 světelných let.

Zdroj:

www.bigthink.com, www.osel.cz, www.exoplanety.cz, www.cs.wikipedia.org, www.stoplusjednicka.cz