Zdroj: winto
D-IX: Prostředek ke stvoření Supervojáků nacisté testovali na vězních z Osvětimi
Do kategorie Wunderwaffen, tedy zázračných nacistických zbraní lze kromě nezničitelných tanků, létajících talířů nebo obrovských děl zařadit i tzv. Supervojáka. Po podání experimentálního léku nabyl voják zázračných schopností, díky nimž dokázal navýšit svou bojeschopnost. Lék slavil úspěchy a nebýt konce války, vytvořil by z nacistů superarmádu.
Pervitin jako zázračná droga
K udržení pozornosti řádového vojáka nacisté takřka od začátku války používali tabletky pervitinu. Nespavost, iluze obrovské síly, zvýšení sebevědomí, agresivity a fyzických i psychických schopností, to je jen malý výčet těch „blahodárných“ účinků, kvůli kterým Němci své válečníky drogovali.
Účinnost mohla podle velikosti dávky dosáhnout až 24 hodin, avšak pervitin byl vysoce návykový a po delší době vojáky otupoval. Vedlejší účinky v podobě křečí, závratí, pocitů na zvracení, ochablosti a nesoustředěnosti byly v boji vysoce nežádoucí až katastrofální, proto Němci přemýšleli, čím vojáky vyzbrojit, nabídnout jim pouze ty pozitivní aspekty a učinit z nich běsnící zabijáky.
Pokusy na vězních
Výzkumné laboratoře koketovaly s myšlenkou supervojáků, tedy mužů nadopovaných speciální látkou, která by zvýšila jejich bojeschopnost mnohonásobně víc než pervitin. Vědci v Ahnenerbe proto zkusili smíchat několik různých drog – již osvědčený metamfetamin, kokain a oxykodon. Z toho vzešel experimentální lék zvaný D-IX.
Nejdříve byla superdroga vyzkoušena na vězních koncentračních táborů. Po podání vězně nutili, aby se závažím chodili pořád dokola. Pokus zaznamenal značné navýšení výkonnosti a to i u velice slabých jedinců, vězni vydrželi pochodovat s velkým závažím dlouhé hodiny, dokud účinky nevyprchaly a vězni vyčerpáním nepadli k zemi.
Masivní produkci zhatil konec války
Test byl vyhodnocen jako úspěšný a kapsle léku D-IX putovaly k vojákům. Poté, co si drogu vzali, byli nuceni k dlouhým tůrám v náročném terénu a s velkým závažím na zádech. D-IX navýšil jejích výdrž a pozornost a vojáci dokázali zdolat úsek dlouhý až 130 kilometrů bez jediné přestávky. Po vyprchání účinků se hroutili k zemi, oslabení a zmatení.
Úspěšnost drogy byla vědci i přes nežádoucí účinky opěvována. Netížil je ani fakt, že koktejl způsoboval extrémní závislost a vojáci, kteří prošli druhým testem, bez D-IX nedokázali normálně fungovat. Od roku 1944 se D-IX dostalo k širšímu spektru vojáků, avšak podávání zázračného séra netrvalo dlouho – válka se chýlila ke konci a produkce D-IX se tudíž zcela zastavila.
