O pár dní později se do oblasti začali sjíždět odborníci i novináři. Zrod nové země se stal celoglobální senzací. Bylo to, jako by se lidé vrátili o miliony let zpátky, kdy se na naší planetě tvořily kontinenty. Nyní tento proces mohl každý sledovat v přímém přenosu.
Byla to fascinující podívaná, kterou na video zachytil letec a kameraman Howell Williams. Sopečné erupce vynášely nad hladinu další a další materiál. Během dvou týdnů ho bylo tolik, že pevnina měřila 900 × 650 metrů, nad níž se vznášelo až devět kilometrů vysoké mračno prachu a popela.
Začátkem roku 1964 se uzavřel sopečný kráter, takže se láva již nedostávala do kontaktu s vodou. Místo toho, aby se trhala na kousky, plynule vytékala a tvořila proudy rozlévající se po ostrově. Tento proces pokračoval až do 5. června 1967.
Ostrov Surtsey
Od té doby je ostrov Surtsey, pojmenovaný po bohu ohně, považovaný za vyhaslou sopku. Předpokládá se, že během tří let se vyneslo z hlubin kolem 1 km3 magmatu, jež vytvořilo 174 metrů vysokou pevninu. Ta se však v důsledku eroze zmenšuje a mění svůj tvar. Vzácný útvar se tak doslova ztrácí před očima.
Odborníci proto odhadují, že pokud bude úbytek sedimentu pokračovat, ostrov do roku 2100 zmizí pod vodní hladinou. Je však také možné, že Surtsey zcela nezanikne, ale bude existovat v podobě malého výčnělku skládající se z pevné sopečné horniny.
Pozoruhodné osidlování
Nestabilní budoucnost povrchu pohání vědce k intenzivnímu výzkumu. Na vlastní oči totiž mohou sledovat, jak se z nehostinného kamene stává zelený ráj. Mezi první obyvatele byl zařazený pakomár Diamesa zernyi, který přiletěl ze sousedních ostrovů. Společně s ním pevninu kolonizovaly mikroorganismy a semena rostlin, jež přinesla voda a vítr.
Na zbytcích dřeva a lidských odpadků se zde dopravili zástupci nelétavého hmyzu. Usídlili se mezi mechy a lišejníky. V roce 1998 zde byla objevená první dřevina - vrba bobkolistá. Biologové hlásí, že ročně se jim daří určit dva až pět nových druhů rostlin.
Druhová pestrost fauny a flóry zaručila, že ostrov začali navštěvovat ptáci. Ti zároveň fungují jako urychlovači biodiverzity. Při stavbě hnízd se nespoléhají jen na místní nabídku, ale přinášejí materiál i z okolních pevnin. Současně svým trusem zúrodňují půdu. Tu začali využívat také žížaly a slimáci. Surtsey a jeho okolní vody byly v roce 2008 prohlášené za památku UNESCO se zákazem vstupu běžným turistům. Jen tak se dá zaručit, že procesy zde probíhající jsou pouze v režii Matky přírody.
Zdroje: www.vesmir.cz, www.historyofyesterday.com
