V současné době svastiku vídáme zejména v oblasti jižní Asie, kde je dodnes významným symbolem hinduistického a buddhistického náboženství. V dávných dobách se však objevovala po celém světě: znali ji Afričané, američtí Indiáni, staří Řekové, Slované i Germáni. Nejstarší svastika pochází z doby okolo 10 tisíc let př. n. l. a byla objevena na Ukrajině. Podle některých archeologů měla znázornit dynamický let čápa, existuje však také názor, že mohlo jít o symbol plodnosti.
Od 3. tisíciletí př. n. l. se svastika vyskytovala téměř ve všech kulturách. Zdá se ale, že v každé nesla poněkud jiný význam. V hinduismu například pravotočivá svastika značila pohyb slunce během dne, levotočivá byla spojena s nocí a bohyní Kálí. V pohanské kultuře patřila mezi atributy boha Dia (v Římě Jupitera, u Germánů Thóra) a značila jak jeho moc a sílu, tak prosperitu a šťastný osud.
V dobách, kdy ještě nebyla poskvrněna nacistickým režimem, se svastika objevovala jako "amulet" jednotlivců i obchodních společností. Prorazila dokonce i do reklamního designu značek Coca Cola a Carlsberg.
Symbol se zalíbil i Adolfu Hitlerovi, který se zřejmě dozvěděl jen o jeho nálezech v germánských zemích a v Řecku, protože ho považoval za znak původního árijského nadčlověka, z něhož se vyvinuly "nadřazené" evropské národy. Svastiku pootočil o 45° a vložil ji do bílého kruhu symbolizujícího bílou rasu. Rudá barva pozadí pak měla připomínat sociální reformy. V roce 1920 se tak zrodila vlajka NSDAP, která se o 16 let později stala jedinou vlajkou německé říše.
Stalo se vlastně jen ironií osudu, že svastika byla kvůli nacismu tolik zdémonizována - ve skutečnosti totiž svým bohatým výskytem ve všech koutech světa spojovala nejen Řeky a Germány, ale všechny kultury, rasy i náboženství.
