Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit, sed
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis
Bernadette Soubirous se narodila 7. ledna 1844 v Lurdách do rodiny mlynáře a pradleny. Se svými osmi sourozenci žila v domě, jemuž se přezdívalo „žalář". K dispozici měli jednu podzemní místnost, kde díky štědrosti příbuzného bydleli bez nájmu.
Bernardeta nechodila do školy a veškerý svůj čas trávila pomáháním s domácností a staráním se o mladší sestry a bratry. Navíc ji sužovalo vážné astma, na které se později nabalily další choroby. Dívka si prý ale nestěžovala. Byla hluboce věřící a svůj osud brala s pokorou. Místní farář, i přesto, že se podle něj nedokázala nazpaměť naučit ani jednoduché biblické texty, o ní říkal, že je „květina obklopená božím parfémem".
Svatá Bernardeta
Byl chladný den 11. února 1858. Zima se zařezávala až pod kůži. Bernardeta si přitáhla vlněný šátek blíže k tělu a opět si klekla, aby posbírala suché dřevo. S hlavou skloněnou a s těžkým nákladem dorazila k jeskyni Massabielle. Až na vzdálený smích svých kamarádek, které sbíraly otop u řeky, bylo v lese dokonalé ticho. Najednou však uslyšela podivné šramocení vycházející ze tmy. Tu náhle pohltilo jasné světlo.
Svatá Bernadeta při setkání s Marií.
Ve výklenku jeskyně se zjevila vysoká silueta ženy. Na sobě měla bílé roucho a v rukách třímala růženec. Překvapené dívce oznámila, že je Neposkvrněné početí - Què soy l'immaculada councepciou. Ta ihned poznala, že musí jít o Pannu Marii. Než ale stačila něco říct, postava se rozplynula. Vyděšená Bernardeta vzala nohy na ramena a utíkala domů.
Zážitek jí však nedal spát. Za tři dny se na místo vydala znovu. Tentokrát si vzala s sebou kamarádky. Zanedlouho se Panna Marie opět objevila. Zvláštností ale bylo, že ji nikdo jiný neviděl. Bernardeta byla zmatená. I přesto se o jejím zážitku dozvěděli lidé z celých Lurd. Společně se pak do jeskyně chodili modlit. O několik dní později, 25. února roku 1858, se Marie zjevila znovu. Poslala Bernardetu na nedaleký palouček a přikázala ji vyhrabat jámu. Překvapená dívka rozkaz splnila. Z mělkého důlku začal vyvěrat pramen, z něhož se následně stalo poutní místo. Křišťálově čistá voda měla uzdravit veškeré neduhy.
Zázračná Bernardeta
Jedním z prvních vyléčených byl slepec, který po opláchnutí očí náhle prozřel. V zázrak doufala i Bernardeta trpící cholerou. Bohužel, její zdravotní stav se nezlepšil. Její víra však neupadla. Rozhodla se zasvětit život Bohu a stala se členkou řádu Milosrdných sester kostela sv. Gildarda v Nevers. Naučila se číst, psát a pomáhala potřebným.
Na sklonku života, ve svých 35 letech, trpěla nejen astmatem, ale také tuberkulózou a revmatismem. Ani po několika pokusech ji její vlastnoručně nalezený pramen neuzdravil. Mohl však způsobit jiný zázrak. Když bylo její tělo po 30 letech od pohřbu exhumováno, zjistilo se, že se vůbec nerozkládá.
22. září roku 1909 v 8:30 ráno byl otevřen hrob a vynesena pozinkovaná dubová rakev. Po nadzvednutí víka zůstali všichni přítomní v šoku. Z Bernardetiny tváře zářila panenská krása, vypadala jako když spí. V ruce držela již ztrouchnivělý růženec. Její kůže, nehty i vlasy byly stále elastické a lesklé.
Stejný stav vykazovaly ostatky i během druhé a třetí exhumace v letech 1919 a 1925. „Tělo ctihodné světice bylo neporušené a vůbec nepodlehlo hnilobným procesům a rozkladu," napsal vedoucí lékařské komise doktor Comte. V publikovaném článku potvrdil, že kostra, vazy, kůže a svaly si zachovaly pružnost i svěžest. Dokonce i vnitřnosti byly v normálním stavu.
Zdroj:
