O tom, kdy přesně se Ludmila narodila a odkud pocházela, se stále spekuluje. Kristiánova legenda uvádí, že byla dcerou mělnického knížete Slavibora. Starovslověnská legenda o ní mluví jako o pohance, která do Čech přišla ze Srbska.

V roce 874 nebo 875 se jako čtrnáctiletá či patnáctiletá provdala za prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I. S ním byla pravděpodobně v roce 882 pokřtěna rukou slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje a stala se tak horlivou křesťankou. Přijetí víry byl chytrý politický tah. Přemyslovci tak díky tomuto kroku získali převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty.

„Území českého státu začalo být vnímáno jako „most“ mezi Východem a Západem," vysvětluje kardinál Dominik Duka. „Na tuto ideu pak navázal i Karel IV., částečně také reformy Marie Terezie i devatenácté a dvacáté století."

Kněžna Ludmila

Kněžna během čtrnácti let manželství porodila nejméně šest dětí. Všechny však přežila. Ani po smrti svého milovaného manžela se nestáhla do ústraní. Stala se vychovatelkou a regentkou svých vnoučat. V té době Čechy spadaly pod přímou vládu velkomoravského knížete Svatopluka. Po jeho smrti se však opět osamostatnily. I přesto, že Svatopluka nahradil jeho syn Mojmír II. To naznačuje, že Ludmila si po celou dobu nadvlády Velké Moravy udržovala silnou pozici.

V roce 921 se však kmenové shromáždění rozhodlo, že moc rozdělí mezi „Matku národa" a její snachu Drahomíru, vdovu po knížeti Vratislavovi. Ta měla vládnou do té doby, než její nejstarší syn Václav dospěje. Ženy si však nerozuměly. Každá měla jiný pohled na to, jakou politiku následovat. Spolupracovat s Bavorskem nebo se Saskem? Situace se zdála neřešitelná. Do té doby, než se Drahomíra naštvala a nechala Ludmilu na hradišti Tetín zavraždit.

Z první české kněžny se tak stala mučednice. Její ostatky putovaly z místa na místo. Je obdivuhodné, že se zachovaly až do dnešní doby. Díky tomu mohli vědci zjistit, jak vlastně Ludmila vypadala.

Podoba svaté Ludmily

Nejprve bylo nutné anatomicky sestavit celou obličejovou část. Česko-brazilský tým k tomu použil nekompletní lebku a kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce tváře. Zjistily se tak informace o úponech jednotlivých svalů a tloušťka měkkých tkání. Pomohl také antropologický a lékařský posudek, jenž provedl paleontolog Emanuel Vlček.

Zdroj: Youtube

„Použili jsme i dochované přední zuby. Díky způsobu jejich obroušení jsme dokázali věrně sestavit a zrekonstruovat podobu horní i dolní čelisti,“ vysvětluje geoinformatik Jiří Šindelář. „Zjistili jsme, že svatá Ludmila měla výrazný předkus, který můžeme sledovat i u jejího vnuka Václava." Bohužel, vědcům se nepodařilo zjistit barvu vlasů a očí světice. Jelikož ale analýza DNA jednoho z jejích synů prokázala, že byl světlooký, v digitální podobě Ludmilu zobrazili jako ženu s pomněnkovýma očima.

Zdroj:

www.region.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org, www.radiozurnal.rozhlas.cz