Mučednická smrt sv. Ludmily, matky sv. Václava: Před smrtí prosila o probodnutí

V září 2021 uběhlo už 1100 let od mučednické smrti sv. Ludmily. Do jejího pobožného života se připletla politika, kvůli které byla naše první česká světice zabita. Za vraždou stála její snacha Drahomíra, matka slavného českého vládce sv. Václava.

Původ kněžny Ludmily není úplně jistý, v legendách existuje několik verzí. Pravděpodobně žila na přelomu 9. a 10. století, ale jisté je, že se ve čtrnácti či patnácti letech stala manželkou prvního Přemyslovce. Její sňatek s Bořivojem I. byl dobrým příkladem sňatkové politiky. Po ani ne roce se páru narodil první syn, Spytihněv, první z jejich šesti dětí.

Pokřtěna Metodějem?

Kněžna Ludmila byla vychována jako pohanka. I přes své vychování však se svým mužem přijala křesťanství. Křest údajně dostala dokonce přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Společně s Bořivojem I. tak dala směr české státnosti, která postupovala vstříc evropskému křesťanství a středověkému státu.

Rodová linie

Sv. Ludmila se i po smrti svého manžela dále zapojovala do politického života, a i díky tomu zasedli někteří její synové na knížecí stolec. Mimo jiné i její syn Vratislav I., otec Václava a Boleslava. Tyto dva slavné české vládce Ludmila také jako jejich babička vychovávala.

Magazín

Smrt sv. Václava: Byl zabit omylem? Boleslav po jeho smrti učinil nečekané gesto

Problémy s Drahomírou

To se však nelíbilo jejich matce, české kněžně a Ludmilině snaše Drahomíře. Na jejich výchovu měla zcela jiný pohled. Jako jejich matka měla navíc budoucího knížete do doby jeho nástupu zastupovat.

Ludmila se nakonec podvolila a výchovu předala Drahomíře, ale ani to na záchranu jejího života nestačilo.

Konflikt mezi těmito dvěma ženami podpořila i momentální rozpolcenost země. Drahomíra byla více pro spolupráci se Saskem, kdežto Ludmila se klonila na stranu Bavorska.

Úkladná vražda

A právě tento politický konflikt měl mít za výsledek nešťastnou vraždu naší světice. Ta se měla stát 15. září 921 na hradišti Tetín. Podle Kristiánovy legendy byla uškrcena, dokonce vlastním závojem a vraždu provedli Varjagové Tunna a Gommon. Říká se, že si vraždu objednala právě kněžny Drahomíry.

Ludmila byla uškrcena proto, aby nemohla být svatořečena. Sama Ludmila prý prosila o probodnutí, nejlépe mečem, aby byla prolita její krev. Ani tomuto poslednímu přání nebylo vyhověno. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Zázraky na místě činu

Podle legendy se po Ludmilině smrti začaly dít na místě zázraky. Mluvilo se hlavně o tajemných světlech, zapalujících se svících či omamné vůni linoucí se z hrobu světice. Byly známé i případy zázračného uzdravení v podobě navrácení zraku. Drahomíra pak nechala nad tímto místem vystavět chrám sv. Michala, aby tyto podivné jevy byly přičítány světci a ne Ludmile.

O přesun ostatků se postaral kníže Václav až roku 929, kdy je nechal přemístit do kostela sv. Jiří v Praze. Zajímavostí je, že tělo světice údajně vůbec nepodlehlo rozkladu. Zároveň se zkoušelo, zda projde zbytek jejího šátku ohněm. Fakt, že zůstal naprosto neporušený, jen nahrál do karet záhadologům a fanouškům paranormálních jevů. (Zdroj: nasregion.cz)

Díky svému možnému původu je sv. Ludmila dodnes v Mělníku patronkou všech vinařů, vychovatelů a babiček v Česku. Známá je jako světice, jež spolu se svým mužem české země nasměrovala blíže ke křesťanství. Jako babička sv. Václava je vyobrazována v mnoha literálních dílech. Ti pozornější si mohou na každé její podobizně všimnout šátku, jež poukazuje na její mučednickou smrt. (Zdroj: www.svataludmila.cz)