Původ kněžny Ludmily není úplně jistý, v legendách existuje několik verzí. Pravděpodobně žila na přelomu 9. a 10. století, ale jisté je, že se ve čtrnácti či patnácti letech stala manželkou prvního Přemyslovce. Její sňatek s Bořivojem I. byl dobrým příkladem sňatkové politiky. Po ani ne roce se páru narodil první syn, Spytihněv, první z jejich šesti dětí.
Pokřtěna Metodějem?
Kněžna Ludmila byla vychována jako pohanka. I přes své vychování však se svým mužem přijala křesťanství. Křest údajně dostala dokonce přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Společně s Bořivojem I. tak dala směr české státnosti, která postupovala vstříc evropskému křesťanství a středověkému státu.
Rodová linie
Sv. Ludmila se i po smrti svého manžela dále zapojovala do politického života, a i díky tomu zasedli někteří její synové na knížecí stolec. Mimo jiné i její syn Vratislav I., otec Václava a Boleslava. Tyto dva slavné české vládce Ludmila také jako jejich babička vychovávala.
Problémy s Drahomírou
To se však nelíbilo jejich matce, české kněžně a Ludmilině snaše Drahomíře. Na jejich výchovu měla zcela jiný pohled. Jako jejich matka měla navíc budoucího knížete do doby jeho nástupu zastupovat.
Ludmila se nakonec podvolila a výchovu předala Drahomíře, ale ani to na záchranu jejího života nestačilo.
Konflikt mezi těmito dvěma ženami podpořila i momentální rozpolcenost země. Drahomíra byla více pro spolupráci se Saskem, kdežto Ludmila se klonila na stranu Bavorska.
Úkladná vražda
A právě tento politický konflikt měl mít za výsledek nešťastnou vraždu naší světice. Ta se měla stát 15. září 921 na hradišti Tetín. Podle Kristiánovy legendy byla uškrcena, dokonce vlastním závojem a vraždu provedli Varjagové Tunna a Gommon. Říká se, že si vraždu objednala právě kněžny Drahomíry.
Ludmila byla uškrcena proto, aby nemohla být svatořečena. Sama Ludmila prý prosila o probodnutí, nejlépe mečem, aby byla prolita její krev. Ani tomuto poslednímu přání nebylo vyhověno. (Zdroj: cs.wikipedia.org)
Zázraky na místě činu
Podle legendy se po Ludmilině smrti začaly dít na místě zázraky. Mluvilo se hlavně o tajemných světlech, zapalujících se svících či omamné vůni linoucí se z hrobu světice. Byly známé i případy zázračného uzdravení v podobě navrácení zraku. Drahomíra pak nechala nad tímto místem vystavět chrám sv. Michala, aby tyto podivné jevy byly přičítány světci a ne Ludmile.
O přesun ostatků se postaral kníže Václav až roku 929, kdy je nechal přemístit do kostela sv. Jiří v Praze. Zajímavostí je, že tělo světice údajně vůbec nepodlehlo rozkladu. Zároveň se zkoušelo, zda projde zbytek jejího šátku ohněm. Fakt, že zůstal naprosto neporušený, jen nahrál do karet záhadologům a fanouškům paranormálních jevů. (Zdroj: nasregion.cz)
Díky svému možnému původu je sv. Ludmila dodnes v Mělníku patronkou všech vinařů, vychovatelů a babiček v Česku. Známá je jako světice, jež spolu se svým mužem české země nasměrovala blíže ke křesťanství. Jako babička sv. Václava je vyobrazována v mnoha literálních dílech. Ti pozornější si mohou na každé její podobizně všimnout šátku, jež poukazuje na její mučednickou smrt. (Zdroj: www.svataludmila.cz)
