Svatou Ludmilu zřejmě uškrtili Vikingové. I je potkal strašlivý osud

Tereza Malá | 9. 11. 2022

Kněžnu Ludmilu známe jako babičku svatého Václava a jako první českou mučednici. Její úkladná vražda v roce 1095 byla spáchána tak, aby nemohla být po smrti svatořečena. Vrazi ji dostihli na tetínském hradišti a povolili jí jen krátkou modlitbu. Pak ji zardousili, aby nesplnili to, co si přála – zemřít pod ostřím meče. Její krev však nebyla prolita.

Se smrtí Ludmily měla co dělat matka svatého Václava, Drahomíra. Ví se, že se obě ženy nesnášely, až nakonec Drahomíra zřejmě objednala její vraždu. A nešlo o nic jiného než o moc. Po smrti knížete Vratislava I. nebyli jeho synové, Václav a Boleslav, ještě schopni převzít vládu, o níž naopak usilovaly obě ženy, představitelky rivalizujících dvorských klik. Ač není zcela jisté, že si Drahomíra vraždu objednala, jak uvádí historik Petr Charvát, pravdu se asi nedozvíme.

Jako oheň a voda

V mocenské hře na Pražském hradě se nehrálo jen o domácí scénu, ale i o zahraniční směřování přemyslovského státu k Sasku, či k Bavorsku. Zatímco Ludmila, manželka prvního přemyslovského knížete Bořivoje, pocházela z kmene Pšovanů, Drahomíra byla urozenější. Pocházela z nejúctyhodnějšího slovanského národa. Navíc Ludmila byla hluboce věřící křesťankou a Drahomíra na to tolik nedbala. Ludmila byla i oblíbenější u lidí. Nakonec však souboj o regentství vyhrála mladší z obou urozených dam, Drahomíra, které se tak povedlo i intrikařením.

Jak pravděpodobně vypadala tvář sv. Ludmily, ukazuje toto video:

Zdroj: Youtube

Jenže ani Ludmila nevyšla z prázdnou a získala kontrolu nad výchovou Václava a Boleslava. O výchovu chlapců pečovali kněží, což se mnohým v opozici nelíbilo. „Dělá z něho spíše mnicha než knížete,“ pohoršovala se nad synovou výchovou Drahomíra. Ludmila navíc coby babička chlapců měla zejména na Václava velký vliv. Spor mezi kněžnami se dál vyostřoval, až nakonec Ludmila odešla do ústraní na Tetín. A právě tam údajně Drahomíra poslala její vrahy. A co víc, měli vikinský původ. Jednalo se totiž o žoldáky, kterých bylo v té době na Pražském hradě více, protože sloužili Přemyslovcům. I za Ludmilinu vraždu dostali zabijáci přislíbenou odměnu.

Vraždili ale na Tetíně skutečně Vikingové?

Jak říká historik Dušan Třeštík (1933–2007), Tunna a Gommon byli skutečně nejspíše vikinští bojovníci, kteří sloužili jako tělesná stráž už knížeti Vratislavovi. Mít vikinského „bodyguarda“ bylo na tehdejších dvorech módní nutností…

Prameny se rozcházejí v tom, zda zabijáci Tunna a Gommon přijeli na hradiště osamělí a byli zdejšími strážci vpuštěni dovnitř v dobrém úmyslu jako staří známí z Prahy, anebo na Tetín přitáhli s větší skupinou hrdlořezů. Zřejmě však byli do hradu vpuštěni.

Jak zemřel sv. Václav: Nebyl krutě zavražděn, nejspíš zemřel nešťastnou náhodou
Magazín

Jak zemřel sv. Václav: Nebyl krutě zavražděn, nejspíš zemřel nešťastnou náhodou

Úkladnou vraždu pak žoldáci spáchali velmi rychle. Dobové prameny říkají toto: „Vše se událo bez zbytečného povyku… Ludmila dlí na lůžku. Je již pozdní noc, když do její komnaty vstupují dva muži. Kněžna nejspíš tuší, co mají v úmyslu. Zadržte, bratři, maličko, aspoň než dokončím svou modlitbu,“ snaží se marně Ludmila a za chvíli vydechne naposledy. Když se vrazi vraceli s tím, že úkol splnili, netušili, že se jich zákeřná Drahomíra stejně zbaví. Tunna na poslední chvíli uprchl ze země, ale Gommon byl popraven.

Ludmilino tělo nechala Drahomíra jen zahrabat nedůstojně u stěny na Tetíně. Václav však nechal svou milovanou babičku v roce 925 přenést do svatojiřského chrámu na Pražském hradě a uspořádal jí slavnostní bohoslužbu.

Údajně již u hrobu na Tetíně došlo k prvním zázrakům a oficiálně byla Ludmila svatořečená v polovině 12. století.

Na video o lži o smrti svaté Ludmily se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Zdroje:

www.idnes.cz

epochaplus.cz

Tagy Dušan Třeštík kníže Petr Charvát Pražský hrad smrt Svatý Václav Tetín (hrad) Tunna a Gommon Vratislav I. vražda