Zdislava z Lemberka, v křesťanské tradici matka chudých a divotvůrkyně, neměla dlouhý život. Onen krátký čas, který jí byl dopřán, však naplnila obdivuhodně. Kromě péče o čtyři vlastní děti docházela do špitálu, kde se starala o chudé a uzdravovala nemocné. Přetože se z její lebky dochovaly jen části, vědcům se podařilo zrekonstruovat její podobu.

Na rozdíl od jiných světic, které strávily život v klášteře nebo ho zasvětily misionářské činnosti, za niž je čekala mučednická smrt, Zdislava se provdala za Havla z Lemberka a postupně přivedla na svět tři syny a jednu dceru. Jak bylo mezi šlechtou ve středověku zvykem, do stavu manželského vstupovala velmi mladá, mohlo jí být něco mezi 15 a 16 lety.

Do jaké míry byl svazek šťastný, se můžeme jen dohadovat. Havel byl dříve popisován jako typický drsný rytíř 13. století, který nešel pro ránu daleko a zvláštní něhou nepřekypoval ani vůči své manželce. Naopak se k ní prý choval hrubě. Rodinný život světice měl však jít křesťanům příkladem, a tak se dnes církev rytíře Havla zastává a líčí ho jako zbožného muže a galantního manžela.

Nebála se nemocných ani práce

Faktem je, že Zdislavu podpořil při založení kláštera a špitálu v Jablonném v Podještědí a nedržel ji doma jako princeznu ve věži. Ve 13. století vdané urozené dámy neměly mnoho svobody, nicméně Zdislava, líčena jako činorodá a energická žena, se čile věnovala četným aktivitám, které si sama zvolila. Traduje se, že po nocích chodila se svými sluhy do Jablonného ke staveništi, kde pozvolna rostl nový kostel, aby vlastnoručně přiložila ruku k dílu a stavba rostla rychleji.

Nejvíce se ovšem proslavila uzdravováním nemocných, včetně beznadějných případů. "Pět mrtvých boží mocí vzkřísila, mnoha slepým zrak vrátila, chromých a malomocných mnoho uzdravila a nad jinými ubohými veliké divy činila," chválil vznešenou paní z Lemberka kronikář Dalimil.

Dnes už těžko zjistíme, zda Zdislava oplývala léčitelskými schopnostmi, nebo se jen vyznala v bylinkách a její zkušenosti dalece překračovaly průměr dobové medicíny. Znalosti mohla ostatně získat od své matky Sybily. Ta totiž pocházela z království obojí Sicílie, kam pronikala arabská kultura a s ní spojené vyspělé lékařství.

Co je v každém případě třeba na Zdislavě ocenit, byla její ochota pomáhat lidem všech stavů bez rozdílu, a dokonce se s nimi nehledě na vlastní postavení osobně setkávat. Něco takového se u šlechty opravdu nevídalo každý den, a tak není divu, že byla už za svého života chválena a opěvována.

Drobná žena s ušlechtilou tváří

Jak ale vlastně tato mimořádná žena vypadala? Její ostatky se nedochovaly vcelku a odborníci lebku slepovali z mnoha rozlámaných kousků. Z dolní čelisti měli k dispozici jen dva úlomky a řadu zubů. Brazilskému forenznímu grafikovi Cíceru Moraesovi se přesto podařilo vymodelovat její tvář. Prohlédněte si ji ve videu:

Zdroj: Youtube

Protože se z ostatků nepodařilo odebrat vzorky DNA, netušíme, zda byla Zdislava jižním typem po matce nebo světlejším po otci. Moraes zvolil typickou středoevropskou variantu, avšak vlasy raději zahalil šátkem, jak ostatně zvyklost ve 13. století vdaným ženám diktovala. Světice ovšem mohla mít snědší pleť a hnědé oči. V každém případě prý byla drobné konstituce, štíhlá a asi 160 cm vysoká.

Příčina její předčasné smrti ve zhruba 33 letech se nezjistila. Traduje se, že trpěla tuberkulózou, avšak antropologická analýza to nedokázala potvrdit.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/, https://www.zdislava.cz/, https://www.idnes.cz/