Ve spojení s muslimským světem máme všichni znalosti o tom, že alkohol, stejně jako mnoho dalšího, je zapovězen. I když víme, že to tak není a že například nejdivočejší party světa se v novodobé historii dějí právě mezi zlatou muslimskou mládeží. Víte ale, že ve starém Egyptě existoval svátek opilosti? Jeho přízvisko bylo provokativní a zároveň posvátné…
Svátek opilosti se slaví 20. den Thóta, tedy prvního měsíce staroegyptského kalendáře. Jedná se o slavnost, které se účastnily široké masy lidí, ale oslavy se konaly překvapivě také v chrámech, a na druhé úrovni se tento svátek konal v domech a svatyních lidí. Tuto nábožensky významnou slavnost staří Egypťané pořádali každoročně a existují dokonce i zmínky o tom, že dvakrát ročně. Příběh o pozadí oslav tohoto svátku lze nalézt v textu známém jako „Kniha nebeské krávy“, kde se objevuje staroegyptský mýtus týkající se zničení lidstva. Podle tohoto mýtu byli lidé zachráněni před vyhynutím částečně díky alkoholu.
Alkohol coby záchrana?
Navzdory všem myšlenkám, které máme dnes více či méně správně spojené s islámem, byl tento svátek opravdu založen na podávání alkoholu. A to dokonce ve velkém množství. Účastníkům oslav se podávalneomezeně, ti se opili se a usnuli. Samotné opíjení se ale nebylo vůbec považováno za společenské popíjení, ale naopak se jednalo o posvátnou událost. V chrámech se pak oslavující probouzeli za zvuku bubnů a hudby a po probuzení uctívali bohyni Hathor.
Proč Hathor?
Kniha nebeské krávy obsahuje mýtus známý jako "Zničení lidstva". Příběh začíná tvrzením, že kdysi dávno žili lidé společně s bohy a vládl jim bůh Ra. Když ale zestrárl, lidstvo se proti němu spiklo, Ra se však o intrikách dozvěděl a rozhodl se svolat ostatní bohy do svého paláce. Chtěl se s nimi poradit. Bohové mu doporučili, aby vypustil své Oko, aby nevděčné lidstvo zničilo. Ra souhlasil a poslal své Oko v podobě bohyně Hathor, aby lidstvo potrestalo. Lidé mezitím uprchli do pouště, protože se začali Raa bát. Hathor se však proměnila ve lva, tedy válečnickou bohyni Sekhmet), sestoupila na zem a lidstvo v poušti pobila. Chystala se původně vyhladit všechny lidi, ale Ra ji nakonec zarazil a slitoval se, takže lidstvo bylo zachráněno. Ra se tak stal opět velmi ctěným, jelikož byl zachráncem lidstva. Poté nařídil poslům, aby mu přinesli velké množství hematitu z Elephantinu, ten rozemlel, stejně jako ječmen na výrobu piva. Když byly obě látky hotové, Ra nechal do piva přidat hematit, aby se podobalo lidské krvi. Tohoto aspeciálního piva bylo vyrobeno pouze 7 000 nádob. O tom hovoří i tento film:
Jedné noci Ra vylil toto pivo na pole, takže pole vypadala jako zcela zalitá krví. Hathor byla tímto pohledem nadšena a začala tekutinu pít, aniž by věděla, že je to vlastně pivo. Brzy se opila a usnula a díky tomu bylo lidstvo zachráněno před zkázou. Od té doby je Hathor s tímto svátkem spojována.
Pivo, tanec a sex
Kromě masivního, ale posvátného „opíjení se“ patří k dalším aspektům rituální oslavy i tanec a zapalování pochodní. Cílem uctívačů bohyně Hathor bylo obdržet od ní prozření. Kromě opíjení se a tance patřil neodmyslitelně ke svátku také sex. I v hymnu, který se týká tohoto svátku, se objevuje fráze "putování bažinami" a spekuluje se, že ve skutečnosti jde o staroegyptský eufemismus pro sex. I to má něco společného s Hathor, která měla i roli bohyně lásky, anebo to mohlo souviset i s úrodností země.
Svátek opilosti se obvykle slavil kolem poloviny srpna, tedy v období, kdy začínal stoupat Nil. Sexuální aktivita v této době mohla být vnímána také jako prostředek k navrácení nilských záplav, a tím k zajištění úrodnosti země.
Zdroje: