Svatí bojovníci z Théb: Nejstatečnější armáda byla ta, kde byli všichni milenci

Nataša Slánská | 25. 12. 2021

Milostné vztahy mezi vojáky nebyly v armádě starého Řecka tabu. Filosof Platón dokonce věřil, že milenci bojují v bitvách mnohem efektivněji, jelikož nechrání jen sebe sama, ale také svého milovaného přítele. Jak tento princip zafungoval v praxi, ukázala elitní jednotka z města Théby.

Oddíl takzvaných Svatých bojovníků z Théb zformoval v letech 379 až 378 př. n. l. vojevůdce Gorgidas. Jednotka čítala 300 mužů a od ostatních se lišila tím, že do ní byly zařazeny výhradně milenecké páry. Gorgidas byl přesvědčen, že zamilovaní jedinci budou bojovat mnohem zuřivěji než jejich nezadaní druhové a v oddíle zavládne duch pospolitosti a solidarity.

Nemýlil se. Hned v roce 371 př. n. l. svedli Svatí bojovníci významnou vítěznou bitvu, která se zapsala do historie. Porazili totiž vojsko Sparty, která tak ztratila na řeckém poloostrově dominantní postavení. Profesionálním, odmalička trénovaným spartským vojákům se hned tak někdo neubránil. Avšak milenci to dokázali.

Řekové se nepohoršovali

Homosexuální vztahy přitom v řecké společnosti nebyly vnímány jako normální ekvivalent lásky mezi mužem a ženou. Akceptovaly se spíše jen mezi muži rozdílného postavení, kdy jeden zastával dominantní pozici a druhý mu byl zcela podřízený. Časté byly například milostné styky mezi učitelem a žákem; mladší partner v tomto případě svou pasivitou prokazoval učiteli poslušnost a respekt.

Armáda nicméně poskytovala živnou půdu pro rozvoj vztahů upřímných a rovnoprávných. V ryze mužském společenství, jemuž se mladí chlapci upsali na delší časové období, museli všichni táhnout za jeden provaz a vzájemně si pomáhat. Milostné vztahy mezi vojáky velitelé obecně podporovali - bylo to mnohem lepší, než kdyby se jim muži bouřili a prali.

Proč byly spartské ženy zcela odlišné od všech ostatních?
Magazín

Proč byly spartské ženy zcela odlišné od všech ostatních?

Tragický konec thébských milenců

Jednotka Svatých bojovníků z Théb byla jedinečná v tom, že v ní skutečně působily jen milenecké dvojice. Její smutný konec přišel v roce 338 př. n. l., když byla poražena slavným Filipem II. Makedonským v bitvě u Chairóneie. Bojující milenci přitom prokázali skutečné hrdinství, když se odmítli vzdát a bojovali až do hořkého konce.

Filip Makedonský a jeho syn Alexandr Veliký s údivem přihlíželi, jak se Svatí bojovníci snaží ze všech sil chránit vlastními těly své milované druhy, dokud nepadli. Pohled na hromadu mrtvých těl prý Filipa rozplakal. Vojevůdce pochopil, jaké silné pouto lásky a přátelství odvážné protivníky spojovalo, a vzdal jim čest.

O několik dekád později pak byl Svatým bojovníkům ve vesnici Chairóneie postaven pomník ve tvaru lva. V masovém hrobě pod ním odpočívají tři stovky vojáků, které spojoval nejen bojový zápal, ale také cit mnohem vznešenější.

Zdroje: https://www.worldhistory.org/, https://historydaily.org/

Tagy Alexandr Veliký Chairóneia milenec Platón Sparta Starověké Řecko Théby vojsko vztah