Platón tvrdí, že Atlantida existovala
Zakladatel filozofie, žák Sokrata, řecký filozof Platón vypráví příběh o jakési dávno zaniklé, ale nesmírně vyspělé civilizaci zvané Atlantida.
Atlantida prý existovala v oceánu za Heraklovými sloupy. Dodnes přesně nevíme, co ony Heraklovy sloupy měly být. Byla to část Atlantického oceánu za Gibraltarským průlivem? Nebo jde o popis něčeho neznámého, tajuplného řeckou mytologií vždy popisovaného jako „stojící vzadu za sloupy“?
Jaká byla Atlantida?
Atlantida v Platónově pojetí prý byla vyspělou civilizací, moderně organizovanou společností úžasného pokroku i disponující vojenskou silou. Obyvatelé Atlantidy ale byli údajně velmi pyšní, tak pyšní, že se začínali povyšovat nad bohy. A ti na ně za odplatu seslali ohromnou katastrofu – Atlantida se propadla na mořské dno a zmizela stejně tak, jako její pyšní obyvatelé.
Byla Atlantida jenom antickým mýtem? Byla pouze alegorií, nebo se Platónovo vyprávění mohlo opírat o fakta, která neznáme? A musela Atlantida skutečně existovat kdesi za Heraklovými sloupy v Atlantickém oceánu? Je docela možné, že pomyslných bájných Atlantid, které zanikly a zmizely v mořích, existovalo více.
Švédská Atlantida?
Poslední důkazy prokazují, že pozůstatky nám neznámé civilizace byly objevené na dně Baltského moře u švédského ostrova Hanö v šestnáctimetrové hloubce. „Přibližně před 11 000 lety zde byla osídlená oblast. Nyní se našly zachované kusy stromů a kostí,“ tvrdí Björn Nillson, vedoucí projektu zkoumající tamní prostředí. Švédské sdělovací prostředky okamžitě nazvaly tuto senzaci „Švédskou Atlantidou“. Pravděpodobně se jedná o jedno z nejstarších osídlení švédského regionu Skåne.
A důkazy?
Potápěčům se podařilo získat překvapivě zachovalé relikvie, které svědčí o dávném osídlené těchto míst. To, že jsou objevené předměty v tak neuvěřitelně zachovalém stavu, způsobily rašelinové závaly zvané „gyttia“. Rašelina zcela zamezila přístupu kyslíku, což vyloučilo znehodnocení archeologických nálezů. Není tedy pochyb, že se v těchto místech v dobách před více než 11 000 lety nacházelo osídlení.
Ale proč švédská Atlantida?
Po odkrytí sedimentů objevili členové výzkumného týmu zbytky pracovních nástrojů připomínající motyku a krumpáč. Dále zvířecí rohy a lana. Nejpozoruhodnější je harpunová řezba ze zvířecí kosti a kosterní pozůstatky prastarého pratura.
V této oblasti bylo také nalezeno několik pastí na ryby. Jedná se o nález jednoho z nejstarších dochovaných rybářských zařízení na světě.
Důmyslně zkonstruované pasti, jakési klece z lískových větví, jsou zajímavé z několika důvodů. Ukazují, že místo bylo obydleno delší dobu, a navíc je to důkaz, že lidé spolupracovali.
„Přibližně před 11 000 lety se nacházela v této oblasti laguna s osídlením. Potápěči na tomto místě objevili také zachované kusy stromů a kostí. „Pokud by osada, jejíž pozůstatky jsme našli, byla na suché zemi, měli bychom jen kamenné věci, nic organického," podotýká vedoucí expedice profesor Björn Nilsson z Univerzity v Södertörnu. Jedná se tedy o neobyčejný nález doby lovecké kamenné na švédském území.
Senzace s objevením bájné Atlantidy se tedy ani v Baltickém moři nekoná. Přesto sami Švédové mohou tyto objevy za nalezení „své“ Atlantidy považovat. Jde totiž o výzkum potvrzující, že už před 11 000 lety byl v této části Skandinávie život. Že zde žili, pracovali a lovili lidé, kteří byli organizováni ve společenství s vlastní strukturou i hierarchií a věnovali se i primitivnímu umění.
Na objevení té Platónovy Atlantidy si tedy budeme muset zase počkat.