Futurolog přišel již přes více než pěti lety s vizí naší blízké budoucnosti. Nejvíce zarážející je jedna z jeho prognóz, která připouští, že děti narozené v roce 2040 budou moci žít neomezeně dlouho. A nejen to. Podívejte se na tuto studii.

Co nás čeká za 17 let?

Podle Hammonda by pokrok v lékařské technologii a genetice mohl umožnit výrazné prodloužení života, což by mohlo vést k tomu, že by jedinci mohli žít neomezeně dlouho. Hammond předpokládá, že by mohly být vyvinuty nové léčebné postupy a terapie, které by zpomalily nebo dokonce zastavily proces stárnutí a umožnily lidem žít mnohem déle a zdravěji.

Všichni budeme mít na sobě obrovské množství senzorů, které budou neustále monitorovat například krevní tlak, hladinu cukru v krvi a množství kyslíku v krvi. I vlivem toho nebude dožít se sta let ničím zvláštním. Děti narozené po roce 20240 budou mít větší možnost žít věčně i vypadat mnohem mladší, a starší lidé zůstanou díky moderním technologiím déle pohybliví i mobilní.

Tato vize budoucnosti však také vyvolává mnoho otázek a obav. Myšlenka žít neomezeně dlouho sice může znít lákavě, ale zároveň představuje významné etické a sociální problémy.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jaké problémy nám hrozí

Jedním z hlavních problémů je otázka přelidnění. Pokud by lidé žili neomezeně dlouho, světová populace by mohla potenciálně růst exponenciálním tempem, což by zatížilo zdroje a vedlo k různým sociálním a ekonomickým problémům.

Lidé se budou zamilovávat do robotických partnerů, což velmi ovlivní vztahy obecně. Svatby budou stále vzácnější a bude zde úrodná půda pro nelimitovanou promiskuitu - očekává se, že ženy poznají až 100 partnerů za život, muži dokonce 200.
Další obavou je dopad na společnost a hospodářství. Vzhledem k tomu, že lidé budou žít mnohem déle, bude třeba zcela restrukturalizovat důchodový a zdravotnický systém a vytvořit nová odvětví, která by stárnoucí populaci uživila.
A pak je tady významný psychologický a emocionální dopad nekonečně dlouhého života. Lidé vždy žili s nevyhnutelností smrti a představa věčného života by mohla vést k existenciálním krizím, ztrátě smyslu života a znehodnocení života jako takového. Vymizí spousta zvířecích druhů, maso bude vzácností a plodiny se budou pěstovat na vertikálních farmách po stranách mrakodrapů.

Byly by stejné podmínky pro všechny?

Je také důležité zvážit, kdo by měl k těmto technologiím prodlužujícím život přístup. Pokud si tyto léčebné postupy budou moci dovolit pouze bohatí a privilegovaní, mohlo by to ve společnosti vytvořit ještě větší rozdíly a prohloubit stávající nerovnosti.

Ale budou zde i zcela běžné věci. Většina aut bude jezdit sama, na dálnicích a silnicích budou samořídící pruhy, benzinová auta budou jen hudbou budoucnosti. Pomalu se začnou objevovat i samočinně létajících letadla, ale běžné budou hyper-loopy, tedy dopravní trubky, v nichž budeme létat rychlostí až 700 km/h. A technických vymožeností bude mnohem více. Budou stroje stále našimi otroky, nebo snad dokonce pány?
Za pár let uvidíme…

Zdroje: nypost.com, www.allianz.com, www.rayhammond.com - studie