Jak bude svět vypadat v roce 2100. Vědec předložil dva scénáře, první je děsivý

Důsledky tajfunu Haiyan

Důsledky tajfunu Haiyan

Foto: Shutterstock/Ymphotos

Již za méně než osmdesát let se 21. století bude chýlit ke konci. O tom, jak svět v té době bude vypadat, se podle klimatologa Marka Maslina rozhoduje právě teď. Ve své knize Jak zachránit naši planetu představuje dvě různé vize budoucnosti.

Profesor Mark A. Maslin působí na University College London. Dlouhá léta strávil zkoumáním satelitních dat s cílem pochopit klimatické změny. Vyvinul program, jež získané informace dokáže vyhodnotit a předložit poznatky o stavu naší planety od růstu rostlin po lidské zdraví.

V nejnovější publikaci vykresluje dva scénáře. Jeden, v němž lidstvo nepřijalo žádná opatření k zabránění změně klimatu a druhý, ve kterém děláme vše, co je v našich silách. Jak by mohl vypadat svět v roce 2100?

Svět v roce 2100

Ignorace klimatických změn povede podle Maslina k oteplení planety o více než 4 °C. V mnoha zemích se rtuť teploměru bude v létě stabilně držet nad 40 °C. V tropech budou běžné vlny veder s až 50 °C horky.

Prorok Nostradamus předpověděl pro rok 2023 třetí světovou válku.

Nostradamova předpověď na rok 2023: Bude oheň na královské budově a velká válka

Letní období přinese na všech kontinentech kromě Antarktidy lesní požáry, jež budou vytvářet oblaka štiplavého kouře. Pobyt venku tak bude nesnesitelný. Teplota oceánů vzroste a australský Velký bariérový útes bude oficiálně prohlášen za mrtvý. „Rozšíří se také pouště, což způsobí migraci přibližně 3,5 miliardy lidí," varuje vědec. „Tání ledovců zároveň způsobí, že se hladiny moří zvýší o více než jeden metr. Mnoho velkých měst, včetně Hong Kongu, Rio de Janeira a Miami nebo ostrovů bude zaplaveno."

Arktida

Ledy tají před očima. Jedinečné video NASA ukazuje, jak se mění polární kruh

Zimní bouře, tropické cyklóny, tajfuny nebo monzuny budou intenzivnější, hrozivější a nepředvídatelné. Do regionů přinesou buď příliš mnoho nebo naopak příliš málo srážek. To ovlivní životy více než tří miliard lidí. Problémem bude také s množství potravin a vody. Extrémní počasí způsobí, že produkce plodin bude nestabilní. „Navzdory pokroku v lékařské vědě lidé budou běžně umírat na tuberkulózu, malárii, choleru, průjmy a respirační onemocnění. Nepřirozené povětrnostní jevy, jako vlny veder a sucha či bouře a záplavy způsobí velké ztráty na životech."

Pokud se lidstvo postaví výzvě

Co když ale lidé udělají vše proto, aby předchozímu katastrofickému scénáři a nepohodlnému životu zabránili? Klimatolog předpokládá, že do roku 2100 globální teploty vzrostou pouze o 1,5 °C. Fosilní paliva ale musí být nahrazena obnovitelnými zdroji energie a vysazeno by mělo být přes bilion stromů, které spotřebovávají oxid uhličitý. Vzduch tak bude čistější než před průmyslovou revolucí.

Zeleň pomůže s globální krizí.Zeleň pomůže s globální krizí.Zdroj: Shutterstock/Yyama

„Do konce století by měla být města restrukturalizována tak, aby poskytovala plně elektrickou veřejnou dopravu a živé zelené plochy. Na budovách by se měly objevit fotoelektrické pláště sbírající sluneční energii. Na střechách zase zeleň," doporučuje Mark A. Maslin. Vzdálená místa by měly spojovat vysokorychlostní elektrické vlaky nebo letadla s petrolejovým pohonem.

Zdroj: Youtube

„Lidé by se měli ve prospěch planety vzdát masa," říká vědec. „70 až 80 % zemědělské půdy je nyní využito pro plodiny, jimiž se krmí zvířata chovaná na zpracování. To je neúnosné. Efektivita zemědělství tak vzroste a vytvoří se více půdy pro zalesnění." Polovina Země by měla být zároveň věnována obnově přirozené biosféry.

Zdroj:

www.colours.cz, www.spolecnostprozvirata.cz, www.theconversation.com