Podívejte se na mapu světa v roce 2100. Spoustu území pohltí oceán

Do konce století bude polovina světových pláží pod vodou.

Do konce století bude polovina světových pláží pod vodou.

Foto: Profimedia.cz

Kdo by nemiloval relax na pláži. Slunění, koupání, dobrá kniha nebo drink? Vědci ale upozorňují, že podobná dovolená bude zanedlouho pouhou vzpomínkou. Do konce století bude polovina světových pláží pod vodou. A s nimi i některá významná města.

Nejen emise, ale také stoupání hladin oceánů, nárůst hurikánů a tajfunů, nová výstavba a snížené množství sedimentu z přehradních řek. To vše může za to, že pláže mizí z mapy světa. Zjistili to vědci ze Společného výzkumného střediska Evropské komise v italské Ispře. Sledovali a porovnávali, jak se písčitá pobřeží změnila za posledních 30 let.

Jsou na Antarktidě pyramidy?

Snímky z Google Earth vyvolaly senzaci. V Antarktidě se nacházejí obří jehlany

Pláže nejsou důležité pouze pro rekreaci. Využívají je také volně žijící zvířata. Poskytují navíc přirozenou bariéru, jež chrání před následky vlnobití a bouřek. Pokud zmizí, budou dle výzkumníků dopady povětrnostních podmínek vyšší.

Svět v roce 2100

Vědci varují, že pokud nedojde k výraznému omezení produkce skleníkových plynů, do konce století mohou hladiny moří stoupnout o 62 až 238 centimetrů. „Může za to především tání ledovců a ledových čepiček mimo souvislý ledový povrch na západě a východě Antarktidy a v Grónsku a zvetšený objem vody," vysvětluje profesor Jonathan Bamber z Bristolské univerzity.

Hladiny moří mohou stoupnout o 62 až 238 centimetrů.Hladiny moří mohou stoupnout o 62 až 238 centimetrů.Zdroj: Profimedia.cz

Daná čísla se odvíjí od oteplování planety. „Dvoustupňové oteplení způsobí tání grónského ledovce. Při nárůstu teploty o pět stupňů budou hrát větší roli arktické ledovce," vysvětluje. V tomto případě by bylo zaplaveno území o rozloze 1,79 milionu kilometrů. Z domovů by tak muselo odejít asi 200 milionů lidí.

Povodně v Praze roku 1784

Nejničivější evropská povodeň v roce 1784 smetla i Prahu, počet obětí je neznámý

Mezi nejpostiženější oblasti má patřit Austrálie, kde může být v dalších 80 letech pohlceno až 15 tisíc kilometrů pláží. Ohrožena je také Kanada, Chile a oblast USA kolem Mexického zálivu. Katastrofa se nevyhne ani Číně, Rusku, Argentině, Indii a Brazílii. Zaniknout by měla přímořská oblast letoviska St. Tropez na Francouzské riviéře, havajského Honolulu, jihošpanělského turistického regionu Costa del Sol či pobřeží britského města Weymouth.

Záplavové vlny

Stovka měst by měla čelit vážným problémům již za 10 let. Oblasti budou podle počítačových modelů ohrožovat záplavové vlny objevující se v průměru jednou za dva týdny. Už v roce 2035 má být zcela zaplaveno 200 pobřežních oblastí. Sto dalších ztratí čtvrtinu půdy.

Zdroj: Youtube

Extrémům se nevyhne ani vnitrozemí Evropy, a tedy ani Česká republika. Ta bude čelit nedostatku vody a vedrům. „Za posledních 150 let se průměrná teplota v Česku zvýšila o 1,1 stupně Celsia. V zimě také chybí sníh. Plodiny jsou tak ohrožovány vymrzáním," říká bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. Zemědělství, ale také průmysl, se bude muset naučit více hospodařit s vodou. Řešením by mohlo být podle experta vybudování propojených nádrží a změna druhů pěstovaných rostlin. Do roku 2100 se teplota ještě zvýší. Bude tak nejen více sucho, ale zároveň se objeví i vysoké množství nepříznivých klimatických jevů.

Zdroj:

www.novinky.cz, www.novinky.cz, www.e15.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz