Jméno Světla Amortová není nejspíš českému divákovi až tak známé. Herečka totiž nedostávala tolik rolí, kolik by si přála a kolik by jí pomohlo se proslavit. Povětšinou byla obsazována právě do rolí epizodních, a ne příliš výrazných či dostatečně charakterních na to, aby divákovi utkvěla v paměti, nebo aby následovala role další, zajímavější. Často ztvárňovala domovnice, vdovy, nevýrazné sousedk, a nebo obyčejné ženy z lidu. 

Byla Mengeleho „pokusným králíkem“

Světla Amortová ale rozhodně nebyla obyčejnou ženou z lidu. Její příběh je více než zajímavý, ač také velmi smutný, místy až mrazivý. Amortová byla za druhé světové války nadšenou účastnicí protinacistických odbojů, nicméně propaganda ji dostihla a zatkla. Byla poté převezena do koncentračního tábora, kde si člověk ani nedokáže představit, jaké hrůznosti se tam děly. 

A Amortová byla bohužel jednou z těch, kterou si vyhlédl Anděl smrti, posedlý doktor Josef Mengele. Amortová musela být podrobena jeho nelidským pokusům s umělým oplodněním. Ačkoliv jeho šílenosti jako zázrakem přežila, kvůli tomuto hyzdění zdraví pak už nemohla mít nikdy děti. Mnozí lidé z jejího okolí se domnívají, že tento hrůzný zážitek z koncentračního tábora ji právě poznamenal až po zbytek života, a i kvůli tomu se z ní stala zahořklá a zlá žena. 

Přeživší herečka totiž posléze úplně obrátila a stala se zapálenou komunistkou. I proto si vysloužila neblahou přezdívku Rudá Twiggy. Rudá je zřejmá – tato část zde byla kvůli jejímu komunistickému přesvědčení a Twiggy byl zase pravý opak. Amortová byla žena korpulentního vzrůstu a britská modelka byla kost a kůže. Svým vzezřením jí tak dělala dokonalý protiklad. 

„Herci ji neměli rádi. Byla hlavní komunistický ideolog ve vinohradském divadle, zahořklá, osamocená žena. Nikdo s ní nechtěl být, stranili se jí, protože se báli, že je udá,“ cituje slova dnes již zemřelého Václava Vorlíčka web super.cz. Není divu, že v divadle oblíbená nebyla a že se jí kolegové báli.  

Hlasovala, aby Štěpničková dostala trest smrti

Vždyť když se rozhodovalo o osudu herečky Jiřiny Štěpničkové o tom, jak ji má soud potrestat za to, že se v roce 1951 pokusila emigrovat, byla prý Amortová jednou ze čtyř hereček, které hlasovaly pro to, aby byla odsouzena k trestu smrti. 

„Nenávisti k lidem a traumatu války se nikdy nezbavila,“ řekla o ní její herecká kolegyně Antonie Hegerliková. To, že si Amortová z války trauma skutečně odnesla potvrzují i další slova Hegerlikové o tom, jak se Světla zachovala při jednom z představení. „Hráli jsme nějakou válečnou hru a používali na jevišti petardy. Když Amortová rány uslyšela a úplně propadla panice, že se venku bojuje,“ uvádí web blesk.cz

Byla skutečně Amortová ale jen zlá, nepřející ženská, která se ráda mstila a těšilo ji utrpení? Nebo to byl pozůstatek hrůz, které zažila pod rukama Mengeleho? Toť otázka, protože málo lidí z jejího okolí o ní vědělo, že adoptovala malého chlapce, o kterého se údajně moc hezky starala. Proč se o tom nikde nezmiňovala se už nedozvíme. Amortová zemřela sama 14. března roku 1985.

Zdroje: blesk.cz, super.cz