Jeskyně poprvé objevil v roce 2015 Institut pro výzkum jezer ve městě Langenargen v jihozápadní německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Starověký monument se skládá z několika záhadných kamenů spočívajících v hloubce 5 metrů na dně Bodamského jezera. Toto jezero se rozprostírá na ploše 207 km2 a jeho břehy leží v německých spolkových zemích Bavorsko a Bádensko-Württembersko, švýcarských kantonech Sankt Gallen, Thurgau a Schaffhausen a rakouské spolkové zemi Vorarlbersko.
Bodamské jezero
Proč zde dílo vzniklo?
Nikdo si netroufal odhadnout stáří kamenů. O přibližně 170 krakorcích na dně Bodamského jezera se nejprve předpokládalo, že nejsou starší než 3 000 let.
Zpočátku nebylo archeologům jasné, zda kameny švýcarského Stonehenge nejsou přírodními útvary ze zbytků ledovce, který se v oblasti nacházel před 18 000 lety. Archeologové tvrdí, že složitý kamenný útvar objevený v roce 2015 nevytvořila příroda a že kameny - nyní ponořené pod hladinou Bodamského jezera - jsou výsledkem práce dávných lidí. První výsledky získané pomocí uhlíkového datování ukázaly, že kameny v oblasti byly umístěny přibližně před 5 500 lety v období neolitu, takže jsou daleko starší, než se předpokládalo.
Na video se podívejte zde:
Záhadné švýcarské Stonehenge
Od svého objevení byl záhadný kamenný útvar pro odborníky hádankou. Kameny totiž nejsou z hladiny vidět, ale dodnes nevíme, proč zde dílo existuje. Jedná se o přírodní úkaz, výsledek poslední doby ledové, nebo o člověkem vytvořené opevnění, hroby či chrámy?
Ač dříve panovala domněnka, že podvodní dílo je dílem přírody, po analýze konstrukce vědci tvrdí, že dílo zbudovali lidé. Přestože není dosud známo, za jakým účelem, dílo je považováno dle mluvčího archeologického úřadu švýcarského kantonu Thurgau za "senzační". Je možné, že kameny sloužily jako jezy, pohřební mohyly nebo ukazatele. Stonehenge má přitom průměr 14 až 39 metrů a kameny jsou umístěny za sebou v pravidelných rozestupech.
Probíhají zcela rovnoběžně se švýcarským pobřežím v hloubce asi 15 metrů, přičemž kameny o velikosti až 40 cm spočívají na postglaciálních páskovaných jezerních usazeninách a leží nad podkladovou horní hranou morény. Moréna je ledovcem vytvořená akumulace nezpevněných ledovcových úlomků.
Vědci se přitom rozhodli prozkoumat jezerní sedimenty a kamenné nánosy a pátrat po původu a účelu těchto útvarů. Pomocí vysokofrekvenčních elektromagnetických pulzů pak byla zaznamenána skrytá vrstva dna jezera v blízkosti kamenných struktur. Nakonec bylo dokázáno, že krakorce nevznikly přirozeným způsobem z ledovce, ale byly navršeny lidskou rukou.
Stonehenge je jen přezdívka
Jak odhadují vědci po prvotních výzkumech, v době výstavby se mohyly zřejmě nacházely podél pobřeží nebo dokonce v mělké vodě. Objev je však zcela jedinečný, přesto vědci a archeologové upozorňují, že ač byl nazván švýcarským Stonehenge, rozhodně nemá v úmyslu konkurovat skutečnému Stonehenge. Přezdívku použila německá média, nikoliv archeologové. I přesto jsou zde však s památkou ve Wiltshiru určité podobnosti, zejména pokud jde o způsob stavby a přepravy monolitů.
Nyní archeologové předpokládají či spíše doufají, že v blízkosti stavby se nachází osada jezerních obydlí. Ta by byla zřejmě hlouběji pod vodou, ale dosud nebyla nalezena. Navíc je možné, že jezerní obydlí již zanikla v důsledku dlouholeté eroze. Místo však bude i nadále zkoumáno.
Skalní útvar pochází z doby před nejméně 5 500 lety, což znamená, že stavba o několik set let předcházela egyptským pyramidám.
Zdroje:
curiosmos.com, www.ancientpages.com, www.edge-of-knowledge.com
