První případy syfilidy byly na starém kontinentu zaznamenány roku 1493. O dva roky později se epidemicky rozšířila poté, co Karel VIII. Francouzský přitáhl do Neapole s 50 tisíci vojáky a pak se s nimi zase vrátil do Francie. Bakterie Treponema pallidum tak byla zavlečena do všech nevěstinců, které se na trase nacházely.

Na konci století už choroba trápila celou Evropu od Londýna po Moskvu. Země se navzájem obviňovaly z jejího šíření, a tak se pro ni ujalo hned několik různých názvů - francouzská nemoc, neapolská nemoc, případně i španělská, polská nebo německá nemoc. Teprve v roce 1530 byl obecně přijat pojem "syfilis".

Na chorobu bylo zpočátku nahlíženo podobně jako na lepru - podle duchovních byla trestem za lidské hříchy a nemocní si díky ní procházeli očistcem už za svého života. Protože se první stadia nemoci projevují vředem na genitáliích a následně vyrážkou na různých částech těla, pacienti viditelně postižení syfilidou byli internováni v leprosáriích. Zrádnost nemoci ale spočívá v tom, že vyrážka po čase zmizí a nemocný může být po dlouhá léta zcela bez příznaků, než nastane stádium třetí, fatální.

Ve středověku byli pacienti po vymizení vyrážky považováni za vyléčené a mohli se vrátit k normálnímu, tedy i pohlavnímu životu. Šíření nemoci se tím pádem nepodařilo zastavit.

Zatímco v léčbě syfilidy moderní medicína zaznamenala výrazné úspěchy, původ choroby stále zůstává zahalen tajemstvím. Obecně se počítá se dvěma teoriemi: mohlo jít o venerickou nemoc, která v Evropě existovala už od strarověku, ale její původce na konci 15. století zmutoval a stal se agresivnějším, nebo bakterie přicestovaly na lodích Kryštofa Kolumba z nově objevených krajin za oceánem.

Právě druhá verze je poslední dobou stále více přijímaná. Rok prvního výskytu syfilidy v Evropě se přesně shoduje s dobou, kdy se Kolumbus vrátil z Ameriky. Kromě toho vědci na starém kontinentu nenašli kosterní pozůstatky z předkolumbovské éry, které by vykazovaly znaky syfilidní znaky. Zdá se tedy, že příjicemi až do roku 1493 nikdo z Evropanů netrpěl.

"Syfilis je jasně produkt přivezený z nového světa. Přes veškeré snahy vysvětlit jeho původ jiným způsobem nebyl dosud nalezen jediný důkaz, že by se nemoc v Evropě vyskytovala před rokem 1492," uvedl americký paleopatolog Bruce Rothschild. (Zdroj: www.qz.com, prosinec 2015)

Jeho kolegové se ale nevzdávají. Curyšská paleogenetička Verena Schuenemann v současné době zkoumá DNA ostatků osob, které možná trpěly syfilidou už sto let před Kolumbem. Na přesné závěry si však ještě musíme počkat.

I kdyby se Evropané poprvé nakazili v Americe, nemohli by tamním Indiánům nic vyčítat, neboť i oni sami za oceán zavlekli řadu smrtelných nemocí, včetně pravých nešťovic. Nevědomá výměna virů a bakterií tak měla drastické následky pro obě strany. (Zdroj: www.sciencemag.org, srpen 2020)