Téměř 10 metrů dlouhý a 42 tun vážící gigant se šesti páry pojezdových kol, vyzbrojený třemi kanony a třemi kulomety učinil na vojenské špičky veliký dojem. Jeho výroba však byla finančně nákladná a technické zpracování příliš komplikované, takže se na plánech muselo ještě trochu zapracovat, aby se dal tento kolos vyrábět sériově.

Změn se nakonec provedla celá řada a výsledkem byl unikátní těžký tank se třemi kanony a pěti kulomety, který ohrožoval nepřítele ze všech stran. Jeho hmotnost však dosahovala bezmála 50 tun, takže šlo zároveň o vozidlo poněkud neohrabané. Na rovné silnici sice dokázalo vyvinout rychlost až 30 km/h, v terénu se ale plazilo maximálně rychlostí 13 km/h. A Sovětský svaz tehdy moderními silnicemi zrovna nepřekypoval.

Posádka v ohrožení

Kvůli nutnosti udržet hmotnost tanku na přijatelné úrovni se ošidila obranná vrstva pancíře, takže zatímco čelní pancíř trupu byl obrněn deskami o tloušťce 30-50 mm, na strany tanku se použily desky o síle pouhých 10-20 mm. Desetičlenná posádka tedy nebyla chráněna zrovna nejlépe.

K její bezpečnosti příliš nepomáhaly ani únikové poklopy, které byly nešťastně umístěny hned vedle otočných věží. Jejich obsluha musela doufat, že se věže nezaseknou a nebudou bránit otevření poklopů.

Výrobní cena byla navíc stále vysoká. Místo jednoho stroje T-35 mohlo být vyrobeno 9 lehkých tanků BT-5. Nakonec z výrobny vyjelo jen 61 kusů, včetně dvou prototypů.

V praxi se těžký kolos neosvědčil

Na vojenských přehlídkách sklízel T-35 velké ovace. Když ale v červnu roku 1941 Hitler porušil smlouvu se Stalinem a napadl Sovětský svaz, velitelé si nebyli jisti, zda těžký tank do bojových operací vůbec zařadit. Do terénu nakonec vyslali 48 strojů a brzy toho litovali. Po několika dnech jim nezbyl žádný. Většina přitom nebyla zničena nepřítelem, ale doplatila na vysokou poruchovost.

Nejčastější příčinou vyřazení tanku z boje byla porucha převodovky a ventilátoru, několik strojů ale také zapadlo do bláta a pod dvěma se propadl most.

Jediný zachovalý a jízdy schopný exemplář T-35 je dnes k vidění ve Vlasteneckém parku v ruské Kubince.

Zdroje: nationalinterest.org, www.valka.cz, en.wikipedia.org