Dnes jsme zvyklí, že velcí masožraví savci hlasitě řvou, vyjí, štěkají nebo vydávají dunivé hrdelní zvuky. Dinosauři však měli blíže k ptákům a plazům. Vědci z texaské univerzity se proto těmito zvířaty inspirovali a vytvořili tak zvukový model představující hypotetický „řev" T-rexe.
Kostra T-rexe
Jelikož se měkké tkáně zvukového aparátu ve fosilním záznamu nedochovaly, odborníci vytipovali dva současné živočichy, jejichž akustický projev by se mohl tyrannosauřímu podobat. Jde o bukače velkého a aligátora čínského.
T-rex hlas
Bukač velký (Botaurus stellaris) je brodivý pták z čeledi volavkovitých. Je velký asi jako bažant, hnízdí v rákosových porostech a rád si pochutná na rybách, obojživelnících, menších savcích a hmyzu. Klepáním svého zobáku a hrdlem vydává charakteristický zvuk znějící jako lidské „hmm".
Druhým vybraným zvířetem byl aligátor čínský (Alligator sinensis). Dosahuje délky maximálně dvou metrů a hmotnosti do 50 kg. Je známý svými vokalizačními schopnostmi. Na různé situace reaguje odlišnými akustickými projevy. Typický je pro něho však zvuk o nízké frekvenci.
Volání obou tvorů vědci zkombinovali a zesílili tak, aby intenzita odpovídala velikosti dospělého tyrannosaura, který je vysoký 12 metrů a váží kolem šesti tun. Výsledkem je hluboké hrdelní vrčení, děsivější než T-rexův filmový řev.
Jak zněl Tyrannosarus rex
Aby predátor tento zvuk vydal, nemusel ani otevírat tlamu. I přesto se šířil do velkých vzdáleností. Zvířata v okolí ho tak spíše cítila než slyšela. Je dokonce možné, že si býložraví dinosauři postupně vyvinuli zvýšenou citlivost na tyto životu nebezpečné akustické vibrace. Mohli se tak dát na útěk s dostatečným předstihem. „Podle mého názoru může mít lidský strach, vyvolávající nízkofrekvenční šumy, jež se často objevují v hororech, spojitost s pradávným zvukovým projevem T-rexe a instinktem nařizující zachránit se," říká vědkyně Julie Clark podílející se na výzkumu.
Profesor anatomie Lawrence Wittmer z Univerzity v Ohiu potvrdil hypotézu o tyrannosauřím „řevu“ výzkumem jeho mozkovny. Zjistil, že tito pradávní tvorové velmi dobře vnímali nízkofrekvenční zvuky a dokázali také zaznamenat akustické projevy, jež lidské ucho nedokáže zachytit. Je tedy možné, že se tyrannosauři vůbec hlasitě neprojevovali, ale zastrašovali a dorozumívali se relativně tichým a strach nahánějícím vrčením.
Zdroj:
